Automobilky čekají nové cíle pro emise CO2

Duben 2017

Ještě letos se v EU začne jednat o nových limitech pro emise oxidu uhličitého z automobilů. Výrobci upozorňují, že pro faktický přechod k čisté mobilitě nestačí jen přijít s vozidly na alternativní pohon, ale změnit se musí celý systém včetně chování řidičů.

Českou republiku a ostatní státy Evropské unie čeká ve druhé polovině letošního roku další kolo vyjednávání o limitech pro emise oxidu uhličitého (CO2) vypouštěných automobily. Evropská komise by měla ještě před letní přestávkou představit nové cíle, které navážou na dosavadní politiku a výrazně ovlivní to, jaká auta se budou na našich silnicích objevovat.

Na ochranu klimatu a snižování emisí skleníkových plynů, mezi které CO2 patří, se EU soustředí dlouhodobě. Osobní auta a dodávky přitom odpovídají přibližně za 13 procent celoevropské produkce emisí CO2. Už v roce 2007 navrhla Komise první nařízení, které stanovilo emisní limit pro osobní vozy. Pro nově vyráběná auta byl tehdy stanoven cíl, podle kterého neměly do roku 2015 vypouštět víc než 130 gramů CO2 na ujetý kilometr.

Na jaře 2014 pak byla dojednána úprava nařízení, která určila detaily cíle platného pro rok 2021. Flotilový průměr za všechny vozy prodané v EU v daném roce jedním výrobcem byl stanoven na 95 g CO2/km.

Zastánci těchto regulací poukazují na to, že snižování emisí CO2 má vliv nejen na ochranu klimatu, ale také na peněženky řidičů. Existuje totiž přímá úměrnost mezi emisemi CO2 a spotřebou paliva. V souvislosti s emisním cílem 95 g Komise předpokládá, že za dobu životnosti průměrného osobního auta může řidič ušetřit za palivo průměrně až tři tisíce eur (přibližně 81 tisíc korun), pokud se spotřeba srovná s úrovní stanovenou pro rok 2015.

Díky nižší spotřebě paliv přispívá snaha o redukci emisí také k posílení energetické bezpečnosti. Nepřímo se váže také na zlepšování kvality ovzduší – zejména ve městech – i když to má své výjimky, jak je zmíněno níže. Díky těmto výhodám se na snižování množství CO2 produkovaného automobily zaměřuje nejen EU, ale například i Japonsko, Čína, Jižní Korea nebo Spojené státy. Evropský cíl pro rok 2021 je ale zatím světově nejpřísnější.

Ekologická auta si musí někdo koupit

Evropským automobilkám se zatím emisní limity dodržovat dařilo. V roce 2015 dosáhla nově vyrobená auta v EU průměru 119 g CO2/km. Zatím se neví, jak vysoký bude nový cíl. Podle různých odhadů by se mohl pohybovat mezi 68 až 80 gramy CO2. Do takového limitu by se dnes kromě elektromobilů vešly jen některé hybridy a možná nejmenší vozy na stlačený zemní plyn (CNG).

Není také jisté, zda Komise navrhne, aby cíl platil již od roku 2025, případně od roku 2030. Evropské automobilky se v této otázce kloní k roku 2030, který jim poskytne čas potřebný na plánování a vývoj nových technologií. Se snižujícími se limity totiž přituhuje a výrobci upozorňují na to, že snižování emisí do budoucna vyžaduje stále výraznější zásahy do výrobních procesů a dražší opatření. Nesplnění cíle přitom nemohou riskovat, protože hrozící pokuty se pohybují na vysokých částkách, které by mohly vymazat celý jejich provozní zisk.

Automobilky tak na jedné straně respektují snahu o ochranu klimatu i životního prostředí a na debatu o nových cílech jsou připraveny. Zároveň však varují, že stále vyšší náklady na výzkum, vývoj a nové výrobní technologie se mohou promítnout do ceny aut, což bude mít nevyhnutelně dopad i na evropské spotřebitele. Zdůrazňují také, že ke snižování emisí je třeba přistupovat v širším kontextu. V principu prý teoreticky není složité nízkoemisní automobily vyrábět. Nutnou podmínkou je ale právě zájem zákazníků a také příprava celkových podmínek pro přechod k čisté mobilitě.

Se spalovacími motory si automobilky nevystačí

Automobilky se mohou snažit ke snížení emisí CO2 částečně dospět díky optimalizaci konvenčních pohonů a úpravám stávajících modelů. Nabízí se takzvaný downsizing (zmenšování objemu motoru při zachování stejného výkonu), využívání energie výfukových plynů, funkce vypínání válců motoru, ale například také vylepšování aerodynamiky. Při redukci oxidu uhličitého hrají svou roli i dieselová auta. Jejich image sice utrpěla kvůli aférám s testováním emisí látek znečišťujících ovzduší, jako jsou oxidy dusíku. Díky novým testovacím cyklům a technologiím by však mělo být do budoucna zajištěno, že na kvalitu vzduchu budou mít stále menší negativní dopad. A pokud jde o CO2, diesely ho vypouštějí o 15 až 20 procent méně než auta na benzín.

Při dalším zpřísňování limitů už si ale výrobci se spalovacími motory nevystačí. Po ruce jsou samozřejmě alternativní paliva. Zemní plyn uvolňuje při spalování o 25 procent emisí CO2 méně než benzín a v řadě zemí včetně České republiky už nejsou auta na stlačený plyn ničím neobvyklým, i když jejich dalšímu rozšiřování v tuto chvíli brání i nejistota ohledně výše spotřební daně po roce 2020.

Po roce 2021 však bude muset kvůli novým cílům v mnohem větší míře nastoupit také elektromobilita. Auta na elektřinu jsou totiž do budoucna jedním z mála skutečně „čistých“ řešení, pokud je na jejich nástup připraven i energetický systém dané země. V místě provozu totiž produkují nulové emise, na druhou stranu je také nutné zajistit čisté výrobní zdroje elektřiny a připravit na rozšíření elektromobility i distribuční sítě.

Právě na CNG a elektromobily se zaměřuje Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) z roku 2015, který vychází z evropské směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Ta ukládá členským zemím EU, aby definovaly, jak se bude na jejich území potřebná infrastruktura rozvíjet. Celoevropský důraz na tuto problematiku je důležitý i proto, že vozy vyráběné v evropských automobilkách se prodávají v rámci vnitřního trhu EU, a v jednotlivých státech by proto měly panovat podobné podmínky pro různé technologie. Vedle CNG a elektřiny počítá český plán ze střednědobého hlediska i s podporou zkapalněného zemního plynu (LNG) a v omezené míře i vodíku.

Zmíněná směrnice i NAP ČM se ovšem vztahují pouze k roku 2020. Výrobci se tak už nyní chtějí s vládou bavit o strategiích pro další období. Je podle nich potřeba připravit ambicióznější plán, který otevře i nová témata. Do diskuze o něm by se měli podle firem zapojit nejen zástupci průmyslu a politici, ale také energetické firmy a představitelé sektoru výzkumu a vývoje. Nové výzvy pro automobilky budou prý vyžadovat i změny ve vzdělávacím systému.

Mít kde nabíjet

Auta samotná však situaci nespasí, upozorňují také výrobci. Pohled na čistou mobilitu by podle nich měl být celistvější a zahrnovat i další opatření. Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) volá po integrovaném přístupu, který by měl do snižování emisí zařadit například prvky infrastruktury umožňující plynulou jízdu. Mezi takové prvky mohou patřit obchvaty měst nebo chytré informační systémy, které pomáhají předcházet kolonám.

Velký potenciál se podle výrobců ukrývá také v chování samotných řidičů. Emise vyprodukované při úsporném stylu jízdy se totiž mohou u stejného vozu výrazně lišit od emisí při jízdě neúsporné. „Výrobci mohou těžko ovlivnit způsob, jak řidiči jejich auta, dodávky, nákladní vozy nebo autobusy využívají,“ upozorňuje generální tajemník ACEA Erik Jonnaert.

Kromě osvěty mezi řidiči mohou pomoci i nové přístupy k osobní mobilitě. V řadě evropských zemí se již rozvíjí systém carsharingu (sdílení aut), kdy není důležité auto přímo vlastnit, ale mít ho k dispozici pro případ potřeby.

Velký dopad na rozvoj vozidel na alternativní paliva by podle automobilek mělo, kdyby EU a jednotlivé státy k nákupu ekologických vozů a úspornému chování motivovaly i samotné spotřebitele. Zpřísňující se limity totiž samy o sobě nezajišťují, že si lidé „čistý“ automobil koupí. K tomu je zapotřebí dalších pobídek. Jak už bylo naznačeno, významnou roli v tom hraje například rozvoj infrastruktury. Automobilky mimo jiné navrhují, aby limity reflektovaly realitu a mohly být přehodnoceny podle skutečného rozvoje trhu s elektromobily a rozvoje sítě nabíjecích stanic napříč Evropou.

„Aby byla alternativní vozidla pro spotřebitele atraktivnější, je třeba vytvořit ten správný ekosystém. Nejde jen o technologie aut, ale také infrastrukturu zajišťující pohodlné nabíjení v celé EU a efektivní opatření pro motivaci k přechodu na alternativní pohony,“ shrnuje šéf ACEA Jonnaert.

Limity pro emise oxidu uhličitého z osobních aut:

  • Rok 2015 130 g CO2/km
  • Rok 2021 95 g CO2/km
  • V diskuzi: rok 2025/2030 (odhad) 68–80 g CO2/km

Výhled na rok 2050 podle Bílé knihy EU k dopravě cca 35 g CO2/km

Článek vznikl ve spolupráci AutoSAP se zpravodajským portálem EurActiv.cz. Vydáno v časopisu Český autoprůmysl 2/2017