Pro budoucnost automobilového průmyslu je zásadní spolupráce zemí V4

Automobilový průmysl a sektor dopravy čekají v EU velké změny, na jejichž konci by měla čekat čistá a inteligentní mobilita. Na země Visegrádské čtyřky to bude klást vysoké nároky, aby si jejich průmysl udržel konkurenceschopnost.

Budoucnost automobilového průmyslu je důležitým tématem nejen pro Českou republiku, ale i zbývající země Visegrádské skupiny – tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko. V loňském roce se v tomto regionu vyrobila přibližně čtvrtina celkové evropské produkce automobilů (více než 3,6 milionů vozidel). Sektor v zemích V4 přímo zaměstnává více než 630 tisíc lidí a přímo či nepřímo ovlivňuje vznik dalšího více než milionu pracovních míst.

To je na jedné straně pozitivní zpráva, ale na straně druhé to klade nároky na udržení konkurenceschopnosti tohoto odvětví i v době významných změn. Na konci května o tom zástupci vlád a firem zemí V4 hovořili na konferenci, která se konala v Bratislavě pod záštitou národních asociací automobilového průmyslu všech čtyř států, které také přijaly společnou deklaraci vyzývající vlády ke spolupráci.

Vzhledem k podobnému socioekonomickému dědictví a politickému vývoji totiž automobilový průmysl v zemích V4 čelí podobným výzvám. Firmy řeší například nedostatek kvalifikované pracovní síly. V příštích letech bude v regionu potřeba zhruba 100 tisíc pracovníků, zaznělo na konferenci. Například podle prezidenta slovenského Svazu automobilového průmyslu Juraje Sinaye chybí na Slovensku kolem 14 tisíc lidí s potřebnými dovednostmi.

„Dnes se dostáváme na hranice toho, jak využít ekonomický potenciál, který tady je. Čas od času se už stává, že narážíme na hranice toho, co je kapacitně možné zvládnout s dostupnou pracovní sílou. Voláme po tom, abychom měli lepší programy pro podporu mobility, vnitřní a vnější migrace. V opačném případě problém jde na úkor ekonomického výkonu státu,“ uvedl také prezident Sdružení automobilového průmyslu ČR (AutoSAP) Bohdan Wojnar, podle něhož bude český automobilový průmysl potřebovat 30 až 40 tisíc pracovníků.

Mezi další společná témata patří například rozvoj dodavatelských sítí nebo podpora aplikovaného výzkumu a vývoje. Sektor přirozeně ovlivňují také vnější faktory, jako jsou geopolitické změny v exportních zemích nebo dohody o volném obchodu. Významnou roli hraje také legislativa Evropské unie.

„Problémy, které mají naše země, jsou téměř stejné, ať už jde o kvalifikovanou pracovní sílu, infrastrukturu, názory na evropskou legislativu v oblasti emisí,“ uvedl na tiskové konferenci Sinay. „Je proto nezbytné pojmenovat a jasně definovat konkrétní potřeby a výzvy, a následně se na úrovni vrcholných politických představitelů, zástupců průmyslu a exekutivy pokusit hledat cesty, jak navázat vzájemnou komunikaci a spolupráci při vytváření stanovisek jednotlivých členů skupiny V4,“ dodal.

Inteligentní auta

Automobilový průmysl čekají výzvy také kvůli změnám v myšlení nové generace zákazníků nebo probíhající proces digitalizace a přechodu na průmysl 4.0. Rozvoj digitálních technologií umožňuje zvyšovat bezpečnost na silnicích, efektivnější řídit dopravu ve městech a zlepšovat kvalitu jízdy a komfort řidičů díky vzájemnému sdílení dat mezi dopravními prostředky a infrastrukturními prvky. Obrazem blízké budoucnosti jsou pak auta, která ani nepotřebují řidiče. To však vyžaduje vysokou míru inovací.

„Na inovační skok chceme být připraveni, a proto nemůžeme promarnit ani den. V České republice se automobilovému průmyslu mimořádně daří a naší povinností je postarat se o to, aby se mu dařilo i nadále,“ uvedl na konferenci Wojnar, který připomněl Kolokvium o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR, jež se v únoru konalo v Mladé Boleslavi.

„Český automobilový průmysl už zahájil strategickou spolupráci s českou vládou. Od té doby byly učiněny první, zcela konkrétní kroky. Vytvořila se speciální nadresortní skupina pod vedením ministra průmyslu a obchodu, která analyzuje dopady změn v automobilovém průmyslu, a tématy e-mobility, digitalizace a autonomního řízení se už zabývají jednotlivé pracovní skupiny,“ řekl Wojnar.

Zásadní podle něj bude připravit vhodný legislativní rámec, který bude reflektovat všechny očekávané změny a vytvoří pro firmy vhodné podmínky. V současné fázi vzniká komplexní materiál pro českou vládu nazvaný „Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu“, doplněný akčním plánem konkrétních opatření.

Český automobilový průmysl dlouhodobě zdůrazňuje, že pro udržení konkurenceschopnosti bude v regionu nezbytná nejen spolupráce veřejného sektoru a průmyslu, ale také akademické sféry a výzkumných a vývojových center při zavádění inovací. „Potřebujeme technicky vzdělané obyvatelstvo schopné využít nové technologie a přechod z výrobní na ekonomiku založenou na technologiích,“ vyzývají automobilky.

Nové emisní limity

Jedním z blížících se velkých témat je pro automobilový průmysl zpřísňování limitů pro emise oxidu uhličitého, které se dojednávají v rámci celé EU. Unie limity upravuje už od roku 2007. V současnosti platí, že v roce 2021 by neměl průměr žádné automobilky za všechny její osobní vozy prodané v EU překročit 95 gramů CO2 za ujetý kilometr. Pro dodávky platí do roku 2020 limit 147 g/km.

Evropská komise už však oznámila, že během následujícího roku představí nové cíle pro období po roce 2020, které budou vůbec poprvé doplněny i emisními normami pro těžká nákladní vozidla.

„Naším cílem je koordinovat aktivity i v souvislosti s přijetím evropské legislativy pro bezemisní auta nebo pro pohony s nízkými emisemi,“ uvedl proto v Bratislavě šéf slovenského svazu Sinay. „V konečném důsledku jde o to, aby se nevytvořila taková legislativa, při níž bychom v oblasti automobilového průmyslu přestali být konkurenceschopní,“ dodal.

Zatím není známo, jak vysoké cíle budou. Podle různých dosavadních odhadů by se ale limit pro osobní auta mohl pohybovat mezi 68 až 80 gramy CO2. Do takového rozmezí by se v současnosti vešly jen některé hybridy, možná nejmenší vozy na stlačený zemní plyn (CNG) a pak především elektromobily. Právě na ně budou muset výrobci vsadit v daleko větší míře než dosud.

„Posun k elektrifikaci a dalším novým technologiím využívaným v dopravním systému již postupně přichází. Proto vítáme všechny iniciativy směřující k podpoře tohoto vývoje a přechodu k elektromobilitě a alternativním pohonům,“ stojí v bratislavské deklaraci.

Výrobci ale dlouhodobě upozorňují, že snižování emisí nezávisí jen na nabízených autech, ale také na samotných řidičích. Lidé totiž podle nich musí mít motivaci ekologická auta kupovat, což souvisí také s rozvojem potřebné infrastruktury a různými formami veřejné podpory, které mohou zahrnovat třeba výhody pro majitele elektroaut při parkování ve městech.

„Zároveň je třeba vzít na vědomí, že kvůli udržení konkurenceschopnosti automobilového průmyslu zůstanou ještě po mnoho let dominantní konvenční pohony. Pozornost je proto potřeba věnovat i spalovacím motorům,“ dodává se v deklaraci z Bratislavy.

„Nelze si představovat, že ze dne na den budou tyto automobily nahrazeny novými. Potřebujeme od našich vlád i od celé Evropské komise, aby systém snižování emisí reflektoval fakt, že tato nová auta se až po roce 2030 na trhu skutečně prosadí v takovém množství, aby si je většina obyvatel EU mohla dovolit,“ řekl také Sinay.

Novou emisní legislativu Komise ohlásila v rámci rozsáhlého balíčku zaměřeného na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu. Evropská exekutiva se v něm zabývá širokým spektrem témat. Jedním z nich jsou pracovní podmínky zaměstnanců v silniční dopravě. Cílí ale také na plynulou mobilitu, která občanům a podnikatelům usnadní cestování napříč Evropou. O to jde v novém návrhu, který zvyšuje interoperabilitu mýtných systémů tak, aby bylo možné využívat silnice po celé EU bez vyřizování různých administrativních formalit. Společné specifikace pro údaje o veřejné dopravě pak cestujícím umožní lépe si plánovat své výjezdy a využívat nejlepších tras bez ohledu na to, že vedou přes území jiného státu, slibuje Komise.

Důležitější než kdy předtím

I vzhledem k pozornosti, kterou automobilovému průmyslu a dopravě věnuje EU, je tak podle zástupců odvětví nutné, aby Visegrádská čtyřka táhla za jeden provaz. Zvlášť proto, že po odchodu Velké Británie z EU podle nich význam střední Evropy ještě vzroste.

„Spolupráce zemí V4 má 700letou historii a v současnosti je ještě důležitější než kdykoliv předtím. Myslím si, že můžeme dosáhnout významných výsledků, protože společně jsme schopni efektivněji zastávat své pozice a zájmy,“ řekl v Bratislavě generální tajemník Velké maďarské automobilové koalice Dániel Deli.

„Vítáme, že země V4 hrají v evropské politice stále významnější roli. Spolupráce středoevropských vlád a shoda na jasných společných pozicích už vedla k významným politickým ziskům, které posílily náš průmysl a měly přínos pro občany visegrádských zemí. Věříme, že lze dosáhnout ještě více, když se budou vlády České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska společně zabývat výzvami, které před automobilovým průmyslem stojí,“ stojí také v bratislavské deklaraci.

Článek vznikl ve spolupráci AutoSAP se zpravodajským portálem EurActiv.cz.