Samořiditelné Česko

22. 9. 2020 / Bezpečné technologie odzkoušené na polygonech a testovacích okruzích, spolehlivý rychlý internet a jasná legislativa. To jsou hlavní předpoklady k rozvoji automatizovaných systémů, které by měly zvýšit bezpečnost v dopravě a dopřát lidem efektivněji využívat čas jinak strávený za volantem auta. Jak je Česká republika v přípravách na autonomní silniční dopravu daleko?

Dovedete si představit, že sedíte v autě, jedete, a přitom uvnitř vozu (a dokonce ani vně) není osoba, která by řídila? Většina lidí zatím ne, podle řady průzkumů vládne vůči autonomním vozidlům spíše nedůvěra. Když Henry Ford začal vyrábět své první vozy, taky se mnozí ptali: „Bože, co se stalo s koňmi?“ A pane, jak si rychle zvykli! Zatímco první auta přišla rychle, skokem, s autonomním řízením je to trochu jinak. Ať už Elon Musk říká, co chce, místo revoluce jsme svědky evolučního procesu. Bude trvat pár generací, než se všechny automobily zbaví volantu. Tedy pokud vůbec. Přesto je na místě se na to připravovat, ať už jste automobilka, technologická firma, státní instituce či prostý uživatel, z dnešní perspektivy ještě řidič.

Akční plány

„Podle mého názoru není slovo „autonomní“ úplně nejšťastnější, spíš se bavme o automatizovaném řízení. Dostáváme do vozidla různé prvky, které pomáhají řidiči lépe zvládat situace,“ odpovídá na otázku, zda nemá pocit, že se plány na zavádění autonomní dopravy oproti původním představám zpožďují, Václav Kobera, ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu dopravy ČR.

Právě toto ministerstvo je v mnoha oblastech týkajících se zavádění autonomních prvků gestorem, spolupracuje přitom s ministerstvy vnitra, průmyslu a obchodu a dalšími.

Hlavním dokumentem, na jehož základě by se měly v ČR vytvářet předpoklady pro rychlejší zavádění autonomní dopravy, by měl být Akční plán pro autonomní řízení, který zpracoval resort dopravy. Tento dokument ale zatím nebyl schválen. „O dalším postupu stran projednání Akčního plánu se dál jedná a my věříme, že jej vláda brzy schválí,“ říká k tomu bez bližších detailů Václav Kobera.

Nicméně i bez ohledu na to, kdy bude tento dokument schválen, věci se dějí. Existuje totiž již dříve přijatý jiný Akční plán, který je součástí v roce 2017 podepsaného Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu. Plán obsahuje „akční karty“, z nichž jedna se týká právě autonomního řízení a definuje úkoly, které je třeba řešit. Mají poměrně široký záběr – od vytvoření podmínek pro testování autonomních systémů přes vzdělávání až po právní aspekty procesu zavádění vozidel vybavených autonomními systémy.

Krom toho vznikla z iniciativy ministerstva dopravy pracovní skupina pro autonomní řízení, jejímiž členy jsou zástupci automobilek a dalších firem, například telekomunikačních, vysokých škol, ministerstev a jiných státních institucí. Má koordinační roli a podle Václava Kobery se schází každý měsíc.

Jak je tedy Česká republika v přípravách na autonomní dopravu daleko?

Dva okruhy pro testování

Jedním z nejdůležitějších úkolů je vytvořit prostředí pro testování částečně či plně autonomních vozidel v reálném provozu. V současné době již existuje katalog testovacích úseků, který zpracovalo konsorcium vedené Centrem dopravního výzkumu. Úseky jsou ve dvou okruzích, jeden v Čechách, druhý na Moravě, každý je okolo 500 kilometrů dlouhý. Zahrnují maximum možných podmínek, s nimiž se vozidlo setkává – stoupání, klesání, silnice různých tříd, města, vesnice, otevřenou krajinu i kopcovitý terén. Katalog, který se průběžně aktualizuje, je velmi komplexním souborem dat, obsahuje nejen přesné údaje například o převýšení, ale i informace o dopravních značkách. Společnost, která chce otestovat určitou funkcionalitu, si může „vyfiltrovat“, kde přesně jsou podmínky, které jsou pro ni vhodné.

Testovací okruhy už se využívají, na ministerstvu dopravy by časem chtěli od firem mít i zpětnou vazbu, aby věděli, jak dál systém zdokonalovat.

Zatím nevyšel jeden mezinárodní projekt, který měl být financován z evropských peněz. „Vzniklo velké mezinárodní konsorcium, kterého se kromě České republiky účastnilo Sasko, Slovensko a Rakousko. Podali jsme společný návrh, který upravoval podmínky, na jejichž základě by se mohlo testovat přeshraničně,“ upřesňuje Václav Kobera a dodává, že bohužel na tento projekt v příslušném programu EU nezbyly peníze. „I tak to mělo jistý přínos: tímto projektem jsme navázali spolupráci, která se určitě do budoucna zúročí.“  Dodejme, že také existuje šance, že by se na projekt mohly najít peníze v novém rozpočtu, který se připravuje na období 2021–2027.

Státní polygon nebude

Ještě v loňském roce zvažovali na ministerstvu dopravy, že by stát zafinancoval výstavbu polygonu, který by doplnil již zmíněné okruhy na testování v reálném provozu. V tomto uzavřeném prostředí by bylo možné simulovat a testovat všechny standardní, nestandardní, kritické a potenciálně rizikové situace a výsledkem by byla spolehlivá a statisticky významná data z prostředí funkčně neodlišitelného od reality. Polygon měl být přístupný všem, testovala by se tady nejen vozidla, ale i telekomunikační prostředí jako výměna dat, určování polohy, bezpečnost systémů a vybavení dopravní infrastruktury. Úřad si na to nechal udělat studii, která měla ukázat, zda se polygon vyplatí postavit. Zatím vítězí „nestavět“.

„V současné době se nesměřuje k tomu, že by se měl stavět nějaký státní polygon. V mezidobí se totiž objevily další aktivity soukromých subjektů, tak proč ještě budovat další za státní peníze?“ říká Václav Kobera z ministerstva dopravy.  

Do výstavby polygonů se pustily například společnosti BMW, Accolade a AUREL, ministerstvo říká, že je s nimi ve spojení a sleduje vývoj.

Data, data, data

Mimořádně důležitou roli v zavádění prvků autonomního řízení sehraje v budoucnosti státní Národní dopravní informační centrum (NDIC), tedy operační pracoviště pro správu Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI). Právě tady se sbírají, třídí a ověřují dopravní informace týkající se silniční dopravy. Zpracovávají zde informace z desítek různých zdrojů, ať už z kamer, sčítačů, SOS hlásek, meteostanic či dalších systémů, a už dnes je šíří prostřednictvím dopravního zpravodajství uživatelům komunikací. V současnosti jde ale pouze o informace, na jejichž základě se rozhoduje řidič.

Role těchto dat ovšem výrazně vzroste, bude-li na nich závislé rozhodování autonomních systémů, bez zásahu řidiče. Na to ale ještě není infrastruktura připravená.

„Připravili jsme velmi podrobný plán rozvoje JSDI/NDIC na dalších deset roků,“ vysvětluje Václav Kobera. „Obohacujeme systém o další data, přidáváme další moduly. Do budoucna bychom rádi přidali třeba centrální evidenci dopravního značení. Ale není to o žádné revoluci, je to evoluční proces, kterým chceme dosáhnout komunikace vozidla s infrastrukturou i mezi vozidly navzájem.“

Zdroje tady jsou

Ačkoliv řadu aktivit vyplývajících z „akčních karet“ plní úředníci v rámci své běžné činnosti, rozvoj autonomních systémů se neobejde bez příslušných finančních nástrojů, které by byly k dispozici soukromým subjektům.

Nejde přitom primárně o samotné automobilky, ale především o ICT firmy a univerzity, které na výzkumu a vývoji v této oblasti pracují. V ČR se tomu nejvíce věnují na elektrotechnické fakultě ČVUT, jejíž odborníci také spolupracují na projektech s řadou soukromých firem. Činné jsou v tomto směru i VUT Brno, VŠB v Ostravě, univerzity v Pardubicích, v Liberci či v Plzni.

Podle zjištění ministerstva dopravy neexistuje oblast týkající se rozvoje autonomních systémů, která by nemohla být podpořena z nějakého národního zdroje. Stávající programy pokrývají vše.

Základním nástrojem je program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy Doprava 2020+. Ten se zaměřuje na udržitelnou, interoperabilní, bezpečnou, ekonomickou a inteligentní dopravu a prostorová data v dopravě. Poskytovatelem podpory je Technologická agentura ČR, doba trvání programu je stanovena od ledna tohoto roku až do konce roku 2026. Nyní už byla vyhlášena druhá soutěž, podmínky splnilo 215 projektů. Celkem budou vyhlášeny čtyři veřejné soutěže.

Výzkum a vývoj v oblasti autonomních systémů podporují také programy ministerstva průmyslu a obchodu, zejména Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Nástrojem podpory výzkumu a vývoje, který je zaměřený na rozvoj nových oblastí digitalizace a její uplatnění v průmyslu a službách a na využití nových technologií v sektoru automotive, je program Trend.

Rychlý internet

Jedním z předpokladů k tomu, aby autonomní systémy dobře fungovaly, je rychlý internet. Gestorem zavádění je ministerstvo průmyslu a obchodu, které letos v srpnu iniciovalo schůzku „5G aliance“, což je společná platforma pro podporu mobilních sítí a služeb 5. generace vycházející ze schválené vládní strategie Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice.

„V blízké době budou projednávány oblasti, které spadají do kompetencí ministerstva průmyslu a obchodu, respektive Českého telekomunikačního úřadu, a to povolování frekvencí, na kterých budou vzájemně komunikovat autonomní vozidla,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. „Pro provoz autonomních vozidel bude nutné zmapovat vývoj pokrytí dálnic sítěmi 4G a 5G a dostupnost jejich služeb pro účely automobilové dopravy. Ministerstvo průmyslu by mohlo podpořit pilotní projekty a reálné testování nasazováním vybraných vlastností 5G technologií.“

Aby byl výčet za resort průmyslu úplný, je třeba zmínit ještě program Beta 2, který stejně jako výše uvedený Trend administruje Technologická agentura ČR. V rámci programu Beta 2 byl zadán projekt Stanovení nároků na určení polohy a na datové sady prostorových dat pro potřeby autonomní dopravy, jehož cílem je definovat nároky, které budou kladeny na prostorovou přesnost, spolehlivost, rychlost a zabezpečení určení polohy autonomního vozidla úrovně automatizace 4 a 5 (viz box 1) především prostřednictvím družicové navigace a dále na nároky kladené na digitální mapy, jejich podobu, formát, způsob aktualizace, povahu, kvalitu a obsah zaznamenané informace, nároky na polohovou přesnost určení jednotlivých objektů a také na geometrii kresby digitální mapy jako celku. Do řešení výzkumných i pilotních ověřovacích projektů na národní i mezinárodní úrovni jsou zapojeny české univerzity i průmysl.

Kdo (za) co může

Zavádění autonomních systémů do dopravy je o to složitější, že se neobejde bez příslušné legislativní úpravy.

Pokud jde otestování samořiditelných systémů v reálném provozu, je na tom Česká republika dobře. Podle ministerstva dopravy je naše právní prostředí nastaveno tak, že při splnění určitých požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv je dnes možné testovat vozidla na komunikacích bez jakékoliv úpravy legislativy. Něco jiného ale bude, až vyjedou autonomní vozy do běžného provozu.

Ačkoliv všichni vědí, že by bylo praktičtější, kdyby se vytvořily jednotné předpisy minimálně na evropské úrovni, zatím se připravuje každá země zvlášť – ale samozřejmě spolupracují. V Evropě je nejdále Německo, které připravuje legislativu, jež by měla nabídnout jasně definované podmínky pro provoz autonomních vozidel 4. úrovně automatizace. Návrh aktuálně prochází posouzením ze strany německého ministerstva dopravy a dalších zainteresovaných ministerstev, načež bude moci být postoupen k posouzení parlamentem. Bude-li schválen, v platnost by legislativa měla vstoupit v létě roku 2021.

V České republice je problematika legislativy související s provozem autonomních vozidel prvotně vázána na zákon o provozu na pozemních komunikacích. Ještě v letošním roce by ministerstvo dopravy mělo udělat analýzu, která bude identifikovat seznam konkrétních změn, jež bude nutné v právních předpisech učinit. Ministerstvo dopravy také pracuje na věcném záměru nového zákona týkajícího se provozu autonomních vozidel.

Jedním z nejvážnějších problémů, které bude nutno (celosvětově) v blízké budoucnosti řešit, je odpovědnost řidiče. Bude tato přenesena na výrobce systémů autonomních vozů?

Ministerstvo dopravy zřídilo nad rámec úkolů vyplývajících z „akčních karet“ Etickou komisi pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel. Komise má 13 členů, jimiž jsou odborníci v oblasti etiky, práva, společenských věd, umělé inteligence či technických oborů. Tématy, kterými se komise zabývá, jsou například interakce člověka a stroje, problematika chování umělé inteligence v případě nehod, dostupnost a bezpečnost sdílených dat či otázka odpovědnosti za použitý software a infrastrukturu v podmínkách ČR.

Cesta k plné autonomii

Každý v současnosti vyrobený automobil disponuje nějakými asistenčními systémy. Podle jejich četnosti a schopností rozdělila SAE International, celosvětová organizace vědců, inženýrů a odborníků z celé řady průmyslových oblastí se zaměřením na různé prostředky dopravy, už v roce 2014 vývoj směrem k plně autonomnímu řízení do pěti stupňů.

  • 0 – bez automatizace, automatický systém pouze varuje, ale neovládá vůz
  • 1 – asistence řidiče („hands on“), automaticky mohou probíhat složitější funkce (adaptivní tempomat, aktivní parkovací asistent), řidič musí být schopen kdykoliv řídit
  • 2 – částečná automatizace („hands off“), automat řídí, zrychluje i brzdí, řidič musí sledovat provoz a kontrolovat činnost systému
  • 3 – podmíněná automatizace („eyes off“), v definovaném prostředí se řidič nemusí věnovat řízení, musí však být připraven převzít řízení v časovém limitu, který stanoví výrobce
  • 4 – vysoká automatizace („mind off“), s výjimkou vysoce nebezpečného prostředí (nebezpečné počasí) řídí automat a řidič nezasahuje
  • 5 – plná automatizace („řízení volitelné“), automat řídí do libovolného legálního cíle, řidič jen zadá cíl
Jaké jsou konkrétní projekty firem v oblasti autonomního řízení?
Projekt pro BMW prioritní

V Karlovarském kraji, mezi Stříbrem a Sokolovem, postaví na ploše několika stovek hektarů polygon automobilka BMW.  Letos v dubnu podepsala BMW Group Mobility Development Center se společností Sokolovská uhelná, právní nástupce, smlouvu o spolupráci, na jejímž základě si automobilka pronajala potřebné pozemky, které by po dokončení výstavby a zprovoznění vývojového centra měla odkoupit.

V květnu získal investor stavební povolení a z hlediska legislativy už výstavbě nic nebrání. V lokalitě už také probíhají zemní práce, na několika místech se připravují samotné testovací moduly či obslužné komunikace. Vznikne tady velké vývojové centrum, které se zaměří nejen na autonomní řízení, ale také na testování a ověřování individuálních či celkových funkcí vozu, alternativní pohony a další oblasti.  Budou se zde připravovat, aktualizovat a následně analyzovat prototypy pro testování a na základě výsledků testů se budou vyvíjet relevantní opatření. Projekt jako takový pomůže rozvoji autonomních vozů obecně. Zde získané poznatky budou následně implementovány do vozů BMW, MINI a Rolls-Royce určených pro celý svět.

První moduly by mohly být dokončeny v druhé polovině roku 2022. Dokončování dalších modulů pak bude pokračovat po etapách v následujících letech. Celkové náklady na projekt dosáhnou řádově stovek milionů eur, přesnější informaci automobilka neuvedla. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by měly investice přesáhnout 2,5 miliardy korun. Vzhledem ke strategickému významu projektu získala společnost na výstavbu centra investiční pobídku, přičemž celková míra podpory může dosáhnout až 480 milionů korun.

V centru vznikne několik stovek nových pracovních míst – od vysoce specializovaných inženýrských přes mechaniky až po pracovníky údržby. Nábor zaměstnanců bude postupný, prioritní budou podle zástupců BMW žadatelé z Karlovarského kraje, potažmo z jiných částí České republiky.

Podle Davida Haidingera, šéfa komunikace BMW Group pro Českou republiku, je tento projekt poměrně specifický: „Celosvětově má BMW tři taková centra, toto bude čtvrté. Tady se jedná o první projekt BMW Group, který může být naplno ovlivněn po dobu celého rozsahu projektu, jelikož předchozí podobná centra vznikla transformací již existujících provozů, například na místě bývalého letiště či na závodním okruhu. Zároveň zde dochází k blízké integraci testování a vývoje.“Jedná se o projekt s vysokou přidanou hodnotou, prioritní pro celou BMW Group. Karlovarský kraj, potažmo celá Česká republika se díky němu může stát majákem v oblasti vývoje autonomních vozidel, spoluutvářet trendy v celém automobilovém průmyslu a ukázat také možnosti restrukturalizace regionu dotčeného těžbou uhlí,“ hodnotí význam investice David Haidinger.

Accolade staví u Stříbra

Projekt na vybudování polygonu pro testování vozidel s autonomním řízením představila skupina Acccolade v roce 2018. „Projekt vychází z potřeb současného vývoje moderního průmyslu, využívat ho budou moci jak výrobci automobilů, tak především česká akademická sféra. S tím se spojuje i hlavní motivace, kterou je pro Accolade výstavba centra výzkumu a vývoje, kde budou působit ty největší kapacity z oboru,“ říká k tomu Jakub Splavec, mediální zástupce skupiny Accolade.

Skupina Accolade čerpala know-how z testovacího a výzkumného okruhu v katalánské Tarragoně vybudovaného společností IDIADA, která je také v tomto projektu technologickým partnerem. Dále Accolade spolupracuje s ČVUT, VUT Brno a institutem robotiky a kybernetiky. Při standardním schvalovacím procesu by stavba měla začít v roce 2022 a první testování by tak mohlo proběhnout na začátku roku 2024.

Polygon, který má být dlouhý až 12 kilometrů, má simulovat jak ulice města, tak i dálnice, silnice nižších tříd či tunely. Má ideální strategickou polohu na západě České republiky, v Ostrově u Stříbra na Plzeňsku, což by mohlo přitáhnout i zákazníky ze sousedního Německa.

AUREL CZ koupil areál od armády

Nedaleko Mladé Boleslavi začne budovat polygon pro testování vozidel, dopravní infrastruktury a autonomních vozů rodinná firma AUREL CZ, která se věnuje mimo jiné podpoře vývoje pasivní a aktivní bezpečnosti vozů.

„Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli vybudovat polygon, byla absence prostoru, kde bychom mohli provádět zkoušky pro naše zákazníky. Polygon vnímáme jako další zásadní krok k rozvoji naší společnosti. Naším cílem je prohlubování našich kompetencí v oblasti bezpečnosti vozů a silničního provozu,“ řekl k tomu Petr Šimák, jednatel společnosti AUREL CZ.

Firmě se podařilo koupit areál bývalého zařízení české armády, kde se v minulosti testovala vojenská vozidla. Investice do výstavby polygonu bude představovat stovky milionů korun.

„Máme už stavební povolení, nyní probíhá projektová příprava a následovat bude příprava prováděcí dokumentace. Projekt by měl být dokončen v roce 2022,“ upřesňuje Petr Šimák a chválí spolupráci s městem Doksy.

Polygon by měl zaměstnat desítky lidí, většinou v inženýrských a technických pozicích. Bude vybaven pro realizaci testů asistenčních systémů až do fáze autonomního řízení, ale umožní zákazníkům i další specifické testy. V tuto chvíli je hlavním partnerem projektu koncern Volkswagen.

Valeo investuje do zařízení

Pro technologickou společnost Valeo, která se mimo jiné zaměřuje právě na autonomní řízení, má vybudování polygonu, kde by bylo možné testovat nejmodernější systémy, klíčový význam. Firma se dohodla se Středočeským krajem, že bude investovat v následujících deseti letech v areálu Milovice-Boží Dar do okruhu pro testování vozů a do technologického centra 100 milionů korun.

Jak říká Leoš Dvořák, generální ředitel vývojového centra Valeo, práce jsou v plném proudu: „Za posledních dvanáct měsíců jsme rozšířili testovací plochu s kvalitním asfaltem a potřebnými prvky, jako jsou dopravní značky nebo křižovatky. Tuto plochu využijeme pro test aktivních bezpečnostních systémů dle normy EuroNCAP 2020. Zároveň jsme významně investovali do nových testovacích zařízení, jako je například takzvané UFO, Ultra Flat Overrunable vehicle, což je autonomně jezdící vozítko osazené molitanovou atrapou auta, které se používá pro testování nebezpečných scénářů končících občas kolizí. Máme také nový systém diferenciální GPS nebo takzvaný driving robot, což je robot řídící auto místo lidského řidiče. Toho používáme pro velice přesné ovládání testovaného vozidla, u kterého můžeme naprogramovat parametry rychlosti, zrychlení, zpomalení, poloměr zatáček a další činnosti, které lidský řidič nedokáže vykonat přesně podle parametru, ale jen přibližně a pocitově.“

Aktuálně se v Milovicích chystá také rozšíření infrastruktury pro testování vozidel v souladu s přicházejícím standardem EuroNCAP 2022, který požaduje po systému autonomního nouzového brzdění nové scénáře. Podle nich musí systém umět předejít kolizi s chodcem, cyklistou nebo motorkou.

TÜV SÜD testuje autonomní systémy

Společnost TÜV SÜD, která se zabývá testováním a certifikací, investovala v loňském roce do nákupu nového vybavení pro testování autonomních systémů. Vybavení slouží hlavně k testům nouzového brzdění, držení jízdního pruhu nebo adaptivního tempomatu. Ruku v ruce s nákupem nových technologií vzniklo středisko ADAS & AD Tests, kde se fyzickému testování věnuje letiště Mnichovo Hradiště na nově zasmluvněných neleteckých plochách nebo na testovacích plochách u zákazníků. Psali jsme o tom v ČA 5/2019.

Bosch je zapojen v řadě projektů

Nadnárodní firma Bosch ve spolupráci s partnery, jak automobilkami, tak telekomunikačními či IT firmami, zkoumá, vyvíjí a vyrábí komponenty pro automatizované řízení řadu let. Mnohé ze systémů pro autonomní jízdu už také vyzkoušela na silnicích a dálnicích.

Nejčerstvější projekt nese název MEC-View a zkoumá, jak s pomocí videosenzorů a lidarových senzorů zabudovaných do pouličních lamp zvýšit bezpečnost provozu v centrech měst. Díky moderní mobilní radiové technologii totiž mohou poskytovat vozidlům důležité informace v reálném čase, aby spolehlivě identifikovala překážky auta, kola nebo chodce. Partnery projektu, který je financován německým Spolkovým ministerstvem hospodářství a energetiky částkou 5,5 milionu eur, jsou kromě vedoucí společnosti konsorcia firmy Bosch společnosti Mercedes-Benz, Nokia, Osram, TomTom, IT Designers a univerzity Duisburg-Essen a Ulm.

Společně s firmou Mercedes-Benz spustil Bosch letos v San José pilotní projekt pro službu automatizované spolujízdy ride-hailing. Samořídící vozidla, pro která Bosch vyvíjí a vyrábí komponenty, sledovaná bezpečnostním řidičem zajišťují kyvadlovou přepravu mezi západním San José a centrem města a na dalších provozem přetížených ulicích.  Za volantem stále sleduje jízdu bezpečnostní řidič. Obě společnosti věří, že výsledky projektu poskytnou cenné poznatky o dalším vývoji jejich automatizovaného systému řízení úrovně 4/5.

A ještě jedna spolupráce, tentokrát s pěti dalšími partnery – StreetScooter, RA Consulting, FZI Forschungszentrum Informatik, Finepower a RWTH Aachen. Jde o projekt s názvem 3F, zaměřený na bezpečnost a spolehlivost autonomní přepravy, ať už jde o osoby nebo zboží. Cílem bylo vyvinout řešení, která umožní, aby se automatizovaná vozidla kyvadlové dopravy mohla bezpečně pohybovat, i když se náhle objeví technická závada nebo překážky. Bosch je v tomto projektu opět vedoucím konsorcia a na financování se i tady podílí německé ministerstvo hospodářství, a to částkou 4,3 milionu eur.

Společnost Bosch je díky svých bohatým technologickým zkušenostem zapojena i do konzultací v rámci Evropské unie, které se týkají autonomního řízení a autonomních vozidel. Aktuálně se debatuje o ukládání dat z automatizované jízdy, jejich standardu a začlenění do legislativy.

Kdo vede peloton

Analytici společnosti Guidehouse Insights zabývající se analýzami trhů sestavili žebříček 18 firem vyvíjejících systémy autonomního řízení a související mobilitní služby. Seznam neuvádí firmy, které se soustřeďují na nákladní dopravu anebo zaujímají pozici dodavatele. Hodnotící kritéria jsou postavena na kvalitě zvolené strategie zavádění automatizace a reálného provedení, což zahrnuje i úroveň dané technologie a její schopnosti.

  1. 1. Waymo 
  2. 2. Ford 
  3. 3. Cruise
  4. 4. Baidu 
  5. 5. Intel/Mobileye  
  6. 6. APTIV/Hyundai  
  7. 7. Volkswagen Group
  8. 8. Yandex
  9. 9. ZOOX 
  10. 10. Daimler-Bosch
  11. 11. Toyota
  12. 12. May Mobility
  13. 13. Voyage Auto 
  14. 14. BMW
  15. 15. Renault-Nissan-Mitsubishi
  16. 16. Volvo
  17. 17. Navya
  18. 18. Tesla

stránku připravila Libuše Bautzová


článek byl publikován v magazínu Český autoprůmysl 3/2020