15/3/2021
Zaměstnanci automobilky Škoda Auto zahájili 20. dubna na lince na výrobu baterií v Mladé Boleslavi výrobu za přísných opatření proti šíření nákazy covid-19. Všichni pracovníci pracují v rouškách a dodržují bezpečné odstupy.
Provedené šetření rozjezdu plošného testování ve firmách automobilového průmyslu potvrdilo, že firmy autoprůmyslu dokážou fungovat za takových hygienických pravidel, která brání šíření infekce SARS-CoV-2. Průměrný záchyt zaměstnanců s pozitivním testem na covid-19 je v členských firmách Sdružení automobilového průmyslu 1 %. Většina firem pro testování využívá externí poskytovatele zdravotních služeb a testy jsou tak prováděny kvalitně odborným personálem. Vyplývá to z dotazníkového šetření Sdružení, do něhož se v minulém týdnu zapojilo 46 společností z automobilového průmyslu, které reprezentují více než polovinu všech zaměstnanců firem sdružených v AutoSAPu.
Firmy, které se účastnily bleskového průzkumu Sdružení automobilového průmyslu, otestovaly téměř 70 tisíc zaměstnanců. Z nich mělo pozitivní antigenní test 708 osob, tedy 1 % otestovaných. Záchyt pozitivity antigenních testů ve firmách vykazuje rozptyl v jednotlivých regionech, který odpovídá jejich širší epidemiologické situaci (od 0 až v extrémním případu 3,5 %). V žádné z firem se neobjevila velká ohniska nákazy. Zákonnou povinnost testovat své zaměstnance se členům Sdružení podařilo přes velké komplikace splnit ve stanoveném termínu ve 100 % případů.
„Z výsledků průzkumu mezi našimi členskými firmami jednoznačně vyplývá, že průmyslové podniky nejsou zdrojem šíření infekce SARS-CoV-2. Pracovat ve výrobě je nadále bezpečné. I přes někdy namítanou nižší citlivost antigenních testů potvrzuje jednoprocentní záchyt pozitivních případů fakt, že výrobní firmy jsou co do prevence velmi zodpovědné. V zájmu ochrany zdraví svých zaměstnanců jsou připravené jít mnohem dále, než vyžaduje povinnost daná státem a do preventivních opatření investovat nejen organizační a logistické úsilí, ale i finance,“ uvádí Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu.
Firmy k testování přistupují velmi zodpovědně. Nastavený systém testování považují za preventivní opatření, které je funkční a které jednoznačně přispívá k omezení šíření nákazy ve firmách. Důkazem toho je, že své zaměstnance testovalo 59 % společností ještě před zavedení povinného testování. Při testování navíc firmy nezatěžují systém veřejných odběrových míst. Jak z dotazníkového šetření vyplývá, většina velkých firem (nad 250 zaměstnanců) využívá externí poskytovatele zdravotních služeb (75 %), a to často v kombinaci se závodním lékařem nebo poskytovatelem pracovnělékařských služeb. U firem do 250 zaměstnanců je k testování rovnoměrně využívána kombinace externích poskytovatelů zdravotních služeb a samotestování na pracovišti. Testy jsou tak většinově prováděny renomovanými invazivními testy nasopharyngeální metodou vyškoleným personálem a je tak garantováno odborné provedení, přesnost a transparentnost.
„První kolo testování firmy zvládly i přes komplikace způsobené minimálním časem na přípravu a řadu nejasností v pravidlech na jedničku. Testovací kapacity jsou však už nyní velmi napjaté a navýšení frekvence testování by vedle zvýšených nákladů a zátěže na straně zaměstnanců přineslo značné komplikace v organizaci práce. Jsem přesvědčený, že teď bychom se měli soustředit na vylepšení stávajícího modelu a případné úpravy dělat až v horizontu týdnů, po kvalifikovaném vyhodnocení,“ apeluje na udržení dosavadního systému testování Bohdan Wojnar.
Ze zkušeností firem je pro plynulý chod testování zapotřebí nyní vyřešit řadu otázek. S přihlédnutím k rozdílným modelům provozu výroby by např. navýšení frekvence testování na dvojnásobek bylo velmi obtížně realizovatelné v praxi. To se typicky týká firem s nepřetržitým chodem, kde je zaveden model „krátký“ vs. „dlouhý“ týden s tím, že v „krátkém“ týdnu je zaměstnanec v práci pouze 2 dny (tzn. např. ve středu a čtvrtek) a v takovém systému tak testování 2x týdne nedává smysl, protože by se opakovalo po dvou po sobě jdoucích dnech. Pro dobré fungování je naopak klíčové odladit technické a administrativní fungování navrženého systému (např. posílení kapacit konfirmačních testů PCR v regionech, vyjasnění otázky překážky v práci v období mezi pozitivním antigenním testem a jeho konfirmací pomoci PCR, zkvalitnění systému ISIN a další…), jakož i navýšení ceny příspěvku na test z max. 60 Kč blíže k reálné ceně.
