21/4/2020
Životaschopnost automobilového průmyslu, jednoho z motorů české ekonomiky (více než 170 tisíc přímých zaměstnanců a 9 % HDP), je v akutním ohrožení. Vzhledem k panevropské a globální propojenosti tohoto sektoru odráží kritická situace v České republice omezení výroby a prodeje napříč Evropskou unií. V ČR doposud pandemie přinutila zastavit nebo významně omezit výrobu téměř 90 % firem v automobilovém průmyslu, všechny velké finální výrobce vozidel zasáhla velmi citelně.
Odhadované měsíční propady tržeb jen u výrobců vozidel přesahují 50 miliard korun. U dodavatelů se odhaduje pokles tržeb o zhruba 45 %, což představuje ztrátu více než 17 miliard korun měsíčně. Tato situace se již negativně dotkla zhruba 90 tisíc zaměstnanců členských firem Sdružení automobilového průmyslu, kteří buď nemohou pracovat, nebo pracují jen v omezeném režimu.
Podle aktuálních průzkumů Sdružení autoprůmyslu bylo již v březnu zhruba 15 % firem přinuceno propouštět a v průběhu dubna tuto otázku bude řešit dalších 42 % firem. Na domácím trhu s novými vozidly došlo v březnu k poklesu prodejů o 36 %, přičemž za duben se očekává další výrazný pokles. Lze také očekávat, že jenom kvůli odstávkám za březen a duben přijde ČR o výrobu zhruba 170 tisíc motorových vozidel, tedy zhruba o 12 % celkové roční produkce, a toto číslo bude v průběhu roku 2020 dále narůstat.
Všechny uvedené ztráty se přitom budou s postupujícím časem dále prohlubovat. Nelze očekávat návrat k normálnímu chodu, aniž by byla přijata rychlá a robustní opatření. Proto bychom v jednáních měli pokročit od opatření podporujících zastavený průmysl směrem k opatřením, která podpoří obnovení výroby a prodeje. Nelze přitom usuzovat, že obnovením produkce finálních výrobců vozidel automaticky dochází k plnohodnotnému obnovení výroby celého automobilového řetězce.
Sdružení automobilového průmyslu, jakkoli oceňuje dosavadní vládní kroky, považuje za nezbytné:
– Jedná se o významné opatření pro udržení likvidity firem. Dosud byly v tomto ohledu spuštěny programy pouze pro malé a střední firmy. Vítáme, že Parlamentem ČR byla schválena novela zákona o pojišťování a financování vývozu. Doufáme, že návazné kroky proběhnou co nejrychleji, aby bylo možné program spustit co nejdříve. Program by měl být co nejméně administrativně náročný a podmínky by měly reflektovat charakter firem, pro které je určen (např. maximální výše zaručovaného úvěru by měla být vyšší, než se dosud avizuje).
– Zejména exportéři dlouhodobě vykazují nadměrné odpočty DPH (tzn. že DPH na vstupu převyšuje DPH na výstupu), což negativně ovlivňuje jejich likviditu. Podle zákona se nadměrný odpočet vrátí plátci do 30 dnů od vyměření (podle novely daňového řádu by se tato lhůta měla ještě prodloužit na 45 dnů). Navrhujeme, aby daňová správa přijala organizační opatření umožňující zrychlené vyměření a vrácení nadměrných odpočtů, a to zejména u spolehlivých plátců s čistou daňovou historií. Také v souladu s nálezem Ústavního soudu a návrhem novely daňového řádu navrhujeme plošné zavedení výplaty záloh na nespornou část daňového odpočtu.
– Využít prostor, který ministerstvu financí dávají evropské směrnice, a co nejdříve připravit novelu zákona o DPH, která by prozatím dočasně zavedla alespoň pro některá plnění tzv. hotovostní princip odvádění daně. Řada zejména menších firem se dostává do finančních problémů, když má zaplatit daň z poskytnutého zboží nebo služby, aniž by za ně dostala zaplaceno.
– Firmy, které v minulosti měly zisky a odvedly státu daně, by si za současné situace daňovou ztrátu mohly uplatnit vůči těmto ziskům. Stát tak těmto firmám vrací část již odvedených daní a pomáhá rychleji se se ztrátou vypořádat. Nemusí tak čekat, až se vytvoří v dalších letech zisk, ale peníze získají hned v rámci daňového přiznání za současné krizové období. Tím získají peníze ještě v době, kdy by mělo docházet k oživení, což jim pomůže se z krize snadněji dostat a rychleji zase tvořit zisky. Očekávanou daňovou ztrátu by mělo být možné promítnout také do letošních záloh.
– Zajistit možnost speciálního režimu typu „fast track“, který umožní realizaci dočasných pracovních cest do ČR pro nezbytné experty a manažery ze zemí EU i mimo EU (hrozí problémy při rozjezdu výroby v případě specializovaného servisu i ohrožení/zmaření investice v případě instalací specializovaných technologií) – uplatnitelné řádově na desítky osob v horizontu nadcházejících týdnů a měsíců.
– Koordinovat se sousedními státy uvolnění pravidel pro tzv. „pendlery“ a zprovoznění klíčových hraničních přechodů tak, aby bylo umožněno jejich dojíždění za prací podobně, jako tomu bylo před přijetím ochranných opatření.
– Přijmout taková pravidla pro služební cesty zaměstnanců do zahraničí, která zajistí, že tito zaměstnanci nebudou muset po návratu na dva týdny do karantény.
– Organizačně posílit službu policie, celní správy, ev. s výpomocí armády na všech hraničních přechodech pro nákladní dopravu tak, aby provoz přes ně byl plynulý, a to po dohodě se sousedními státy z obou stran hranice.
– Převedení koupě nového vozu firmami do výhodnější odpisové skupiny (z 5 let na 3 roky).
– Zásadní investice státu do obnovy vozového parku veřejných institucí.
– Snížení zdanění nefinančního příjmu při soukromém užívání nízko-/bezemisního automobilu z 1 % na 0,25 % / 0,5 % v souvislosti s vyšší cenou takového vozidla.
– Aktualizace výše registračních poplatků pro vozy třídy EURO 3 a nižších dovezených ze zahraničí v souladu s časovým odstupem vstupu jednotlivých norem v platnost (je vhodné zavést v souvislosti se zavedením kupní prémie v jiných zemích EU jako opatření předcházející dovozu autovraků).
Sdružení automobilového průmyslu připomíná, že Česká republika je silně proexportně orientovaná ekonomika. Automobilový průmysl vyváží 84 % své produkce, což odpovídá zhruba 921 miliardám korun a 21 % celkového exportu ČR. Proto považujeme za klíčovou aktivní roli zástupců ČR při jednáních na úrovni EU, která musí vést ke koordinovanému a bezpečnému znovuobnovení výroby a k cílené strategické podpoře obnovy tržního a regulatorního prostředí.
V kontextu zvažovaných domácích opatření je také zapotřebí zohlednit skutečnost, že celá řada ostatních států již významná opatření na podporu firem přijala a chystají i opatření na rozjezd trhu. V kontextu těchto opatření, která jsou často výrazně silnější než u nás, pak může docházet jak ke zhoršování konkurenceschopnosti firem domácího automobilového průmyslu vůči zahraničním, tak i ke snižování bezpečnosti a naopak zvyšování emisí vozového parku ČR.
