Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) zveřejňuje detailní poziční dokument, v němž upozorňuje na zásadní nesoulad mezi návrhem Evropské komise na revizi emisních limitů CO₂ a reálnými podmínkami trhu. Navzdory dílčím flexibilitám návrh nevede ke skutečné technologické neutralitě, neřeší hrozbu likvidačních sankcí pro evropský průmysl a nadále opomíjí zákazníky. AutoSAP proto předkládá konkrétní návrhy řešení, jejichž cílem je sladit regulatorní ambice s ekonomickou a tržní realitou.
Návrh emisních cílů CO₂ z prosince 2025 je nastaven pro svět, jaký bychom si přáli, nikoli pro ten, ve kterém dnes reálně žijeme. Přestože Evropská komise návrh opírá o aktualizované posouzení dopadů, jeho základní logika se nemění. Vychází z předpokladů definovaných v době přípravy balíčku „Fit for 55“, které již neodpovídají dnešní ekonomické a geopolitické realitě.
Přestože se českému automobilovému průmyslu zatím daří, z celoevropského pohledu sektor ztrácí pozice na všech frontách. Od roku 2017 přišel přibližně o 20 % globálního tržního podílu, zatímco ziskovost největších výrobců klesla jen v první polovině roku 2025 téměř o polovinu. Dostupná a cenově přijatelná energie, rozvinutá dobíjecí infrastruktura nebo konkurenceschopný evropský bateriový dodavatelský řetězec jsou nadále vzdáleným snem. Současně již dochází k uzavírání továren a ztrátě pracovních míst. Jen v Německu se zaměstnanost v automobilovém průmyslu meziročně snížila o zhruba 6 %. Zásadním problémem zůstává i nedostatečná poptávka. Pouze přibližně 23 % evropských zákazníků dnes zvažuje nákup bateriového elektromobilu, zatímco většina preferuje hybridní nebo konvenční pohony.
Poziční dokument AutoSAP jasně ukazuje, že mezi tím, co regulace požaduje, a tím, co je trh schopen dodat, existuje rostoucí strukturální mezera. Podíl bateriových elektromobilů na nových registracích v EU se dnes pohybuje kolem 19 %. Splnění cílů pro období 2030–2032 by vyžadovalo přibližně 56 % – tedy zhruba trojnásobek během pouhých čtyř let. Prognózy počítají s ročním deficitem přibližně 1,4 milionu vozidel, který by od roku 2030 generoval sankce až 18 miliard eur ročně a to pouze za segment osobních automobilů.
Pokud se současný kurz nezmění, dle citované studie hrozí ztráta až 440 miliard eur evropského HDP do roku 2035 – hodnota srovnatelná s výstupem celé roční ekonomiky země velikosti Rakouska, nebo přibližně třetinou celého evropského automobilového sektoru.

„Desetiletí příprav, stovky miliard eur soukromých i veřejných investic. Přechod na výhradně čistě elektrická vozidla byl krokem vedle. Regulace nadále tlačí na výrobce přísnými cíli a hrozbou sankcí, zatímco ignoruje ekonomická fakta a zákazníky nechává stranou. Podmínky se vyvinuly jinak, než kdokoli předpokládal a jedinou rozumnou odpovědí je zásadní změna. Přiznat to není selhání, ale naše kolektivní odpovědnost. Pokud tak neučiníme, hrozí, že se Evropa z globálního výrobce stane pouhým odbytištěm pro dovoz vozidel, a to pocítíme i v České republice,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Formálně návrh snižuje cíl ze 100 % na 90 % od roku 2035. Výrobci však musí nadále dosáhnout nulových průměrných emisí CO₂/km za celý vozový park – zbývajících 10 % mezi 90 % a 100 % má být povinně pokryto prostřednictvím kreditového mechanismu.
Na první pohled to může působit jako větší flexibilita a otevření prostoru pro širší spektrum technologií. Jak však ukazuje reálný případ Norska analyzovaný v pozičním dokumentu, pokud jedinou technologií s emisemi 0 g CO₂/km zůstává bateriový elektromobil, vede toto nastavení k situaci, kdy až 9 z 10 nových vozidel musí mít právě čistě bateriový pohon.

„Na úrovni celé EU se zbytkový prostor pro alternativní pohony po rozdělení mezi výrobce, značky a segmenty rozpadá na objemy nižších desítek tisíc kusů na model. To je hluboko pod hranicí ekonomicky smysluplné výroby – jiné technologie se tím v praxi přestávají vyplácet. Výsledkem je prakticky stejný tlak jako u původního 100% cíle. To není dlouhodobě udržitelné – ani pro průmysl, ani pro dekarbonizaci, ani pro strategickou nezávislost Evropy,“ říká Marco Boggian, vedoucí regulatorních záležitostí Sdružení automobilového průmyslu.
AutoSAP je i nadále připraven aktivně, konstruktivně a odborně jednat s evropskými i národními institucemi a partnery. V této fázi, kdy byl návrh Evropské komise postoupen do standardního legislativního procesu a jeho další podobu nyní formují Evropský parlament a Rada, vyzývá AutoSAP obě instituce k zásadní úpravě návrhu tak, aby reflektoval ekonomickou realitu a zabránil dalšímu oslabování evropského automobilového průmyslu.
Podrobnou analýzu rizik, modelaci sankčních dopadů a konkrétní návrhy řešení naleznete v přiloženém pozičním dokumentu.
Dokumenty
Kontakt