28/9/2023
Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO a.s. | Foto: ČEZ ESCO
„V čele pelotonu firem, které žádají o rychlá dekarbonizační řešení, jsou dnes automotive firmy, oceláři a další velké podniky. To ukazuje, že Green Deal berou vážně skutečně všichni,“ říká Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO. Součástí dekarbonizačních řešení je i projekt využití baterií z elektromobilů jako energetická úložiště. „Baterie z elektromobilů možná nebudou velkým příspěvkem k celkové akumulaci, ale představují velký technologický skok pro odvětví automotive,“ myslí si šéf ČEZ ESCO.
V červnu letošního roku jste oznámili zahájení spolupráce se Škodou Auto při druhotném využití baterií z elektromobilů. O co jde konkrétně?
Škoda Auto je pro ČEZ velkým strategickým partnerem v „ozelenění“. Nejenže dodáváme elektrickou energii a zemní plyn pro její závody v Mladé Boleslavi a Kvasinách, ale také montujeme na střechy jejích závodů střešní solární instalace – ta v Mladé Boleslavi je největší takovou instalaci v Česko-Slovensku, jednáme teď i o závodech v Kvasinách a Vrchlabí. I elektřina pro Škoda Auto, která nepochází z fotovoltaik, je mimochodem ekologická. Pochází z jiných obnovitelných zdrojů v Česku.
Pokud jde o baterie pro elektromobily, dohodli jsme se, že těm bateriím, které jsou buď už použité, nebo nesplňují nejpřísnější normy a z nějakého důvodu nemůžou být instalované ve vozidlech, dáme druhý život. Ještě ve spolupráci s dalším partnerem, firmou IBG tyto baterie propojíme do větších celků a využijeme jako akumulátory energie pro různá řešení.
Komu a k čemu budou tato úložiště sloužit?
Ve firmách to může sloužit například pro vykrývání v situacích, když zakolísá napětí v síti. Firmy si mohou díky bateriím také snížit rezervovaný příkon a tím šetřit desítky tisíc korun každý měsíc. Můžou se tím také vykrývat přetoky a nedotoky energie z obnovitelných zdrojů. Jak obnovitelných zdrojů přibývá, bude potřeba takové akumulace růst. Už dnes je poptávka po bateriích, nemyslím jen těchto našich, větší, než trh nabízí.
„Vysloužilých“ baterií zatím asi k dispozici moc není. Kolik takových, které se vyrobí, ale nepoužijí do elektromobilů, dává Škoda Auto k dispozici? A kolik je jich třeba na takové jedno smysluplné úložiště?
V tomto případě jde o součást know-how Škoda Auto. Navíc se stále ještě jedná o pilotní projekt, kdy jsme teď v ověřovací fázi. Můžu k tomu jen říct, že požadavky na kvalitu jsou ve Škodovce vysoké, takže se každý den některé baterie vyřadí.
Co se týče potřeby a kapacity, můžete si to představit tak, že například pět baterií z Enyaqu vytvoří bateriový systém, který by byl schopen pokrýt denní potřebu energie až pro 40 domácností.
Jaký je cyklus baterie ve druhém životě? Kolikrát se dá znovu nabít?
Životnost baterie se sice udává počtem využitelných dobíjecích a vybíjecích cyklů, ale je to opravdu hodně individuální. Každý prostě používá baterii trochu jinak, v odlišném režimu provozu. Pokud se pokusíme převést životnost na čas, tak v průměru by to u dnešních bateriových systémů sestavených z použitých baterií mělo být minimálně deset let.
Pilotní projekt s dalším využitím akumulátorů z elektromobilů nám ukázal jednu zajímavou věc: jejich kapacita ve stacionárních uložištích klesá jen asi o dvě procenta ročně. Pro celkovou životnost baterií to znamená prodloužení až na patnáct let, což významně snižuje jejich uhlíkovou stopu.
Jak významná část baterií pro elektromobily se bude podle vás v budoucnu využívat právě tímto způsobem? Takhle se podle vás mají v budoucnu recyklovat všechny baterie?
Hypoteticky by to šlo u všech. Zatím jsme nenarazili na žádný důvod, proč by ze všech nemohlo být velké bateriové řešení. Nicméně určitě se část těch baterií bude recyklovat, aby se mohly znovu využít v autoprůmyslu.
Hodláte zapojit do projektu i další automobilky?
Co se týče ostatních automobilek, zapojit by se samozřejmě teoreticky také mohly, ale právě proto, že jde o pilotní projekt, rozjíždíme ho exkluzivně jen se Škodovkou.
Jak jste s projektem daleko a kdo jsou dnes zájemci o taková vaše bateriová řešení?
Představili jsme princip a chystáme se na první řešení. Máme vytipovaných pár desítek zákazníků z oblasti průmyslu, kterým řešení nabídneme, ale můžou to být i města, která dekarbonizujeme – instalujeme tam obnovitelné zdroje, nabídneme zelenou energii, kogeneraci a k tomu přidáme baterii, která zajištuje službu výkonové rovnováhy. Celkově chceme letos dodat zákazníkům u nás i v zahraničí až 30 systémů sestavených z baterií elektromobilů.
Aktuálně začínáme na dvou místech vytvářet také vlastní inovační energocentra, jejichž součástí bude právě takové úložiště z elektromobilních baterií a kde si chceme testovat nejrůznější nová řešení z moderní energetiky. První je v Rožnově pod Radhoštěm, v areálu naší dceřiné společnosti EP Rožnov.
Druhým místem jsou Ivančice u Brna, kde dokončujeme Smart Energocentrum spočívající v inovativní kombinaci produktů moderní energetiky a dobíjecí infrastruktury pro elektromobilitu včetně bateriových úložišť.
V obou případech jde o komplexní projekty, které zapadají do budoucí vize komunitní energetiky, o níž se teď hodně mluví a kterou upravuje už i vládou schválená novela energetického zákona Lex OZE II. Komunitní energetika přinese nové nároky na přenosovou a distribuční soustavu. My v ČEZu víme, že aby dobře fungovala, potřebuje silné centrální řízení soustavy. Tyto dva pilotní projekty, v Rožnově a v Ivančicích, nám dávají příležitost si vše odzkoušet a získat tak v této oblasti náskok.
Když se vrátíme k bateriím pro elektromobily, víte, jak daleko je trh s vysloužilými bateriemi v jiných zemích? Spolupracujete s někým v zahraničí?
Ano, máme sesterskou společnosti Elevion v Německu a v Nizozemsku, kde je trh s elektromobily daleko rozvinutější. Spolu s Elevionem připravujeme nabídku pro klienty i ve zmíněných dvou zemích. Nizozemští zákazníci už první baterie dostali. V Evropě je k vidění několik podobných řešení, to naše je však právě svým pojetím unikátní.
Kamil Čermák, šéf ČEZ ESCO. | Foto: ČEZ ESCO
Jak významným příspěvkem pro budoucí potřeby akumulace energie můžou bateriová úložiště být?
Pokud máte na mysli jen baterie z elektromobilů, ty budou zřejmě k celkové akumulaci v nejbližší době malým příspěvkem, ale představují velký technologický skok pro odvětví automotive.
Myslíte-li ale baterie celkově, bez nich bychom nebyli vůbec v budoucnu schopni energetickou soustavu, do které bude nabíhat stále větší počet obnovitelných zdrojů, efektivně řídit. Jen samotný ČEZ chce do roku 2030 instalovat obnovitelné zdroje o výkonu šest tisíc megawattů, což odpovídá výkonu tří Temelínů. K tomu chceme přidat akumulační zdroje o výkonu 300 MW. Akumulace pomůže nedoteky nebo přeteky energie vykrývat.
Dneska je ještě akumulace – oproti rozvoji obnovitelných zdrojů – pořád ještě v plenkách. Potřebuje „nakopnout“ podobně jako před pár lety obnovitelné zdroje.
ČEZ ESCO buduje obří akumulátor v Ostravě-Vítkovicích. Proč tam a k čemu bude sloužit?
Jde o jeden z největších akumulátorů v Česku, ten nemá s bateriemi z elektromobilů nic společného. Jeho výkon bude deset megawattů a vybudování přijde na víc než 100 milionů korun. Toto bateriové úložiště přispěje ke stabilizaci energetické sítě díky poskytování služeb výkonové rovnováhy. V plném provozu bude na konci letošního roku. A proč zrovna tam? Baterie se staví v areálu Energocentra Vítkovice, protože právě tam jsou k těmto novým potřebám hodně vnímaví a baterie bude fungovat v bloku s místními konvenčními plynovými zdroji. Navíc je to lokalita nám blízká, ČEZ tam má už i jiné aktivity a pro nás je to velmi prestižní záležitost.
Říkal jste, že zájemci o vaše řešení jsou hlavně průmyslové podniky. Zdá se vám vzhledem k současné situaci a budoucím potřebám v energetice jejich zájem dostatečný?
Ano, a nejen o bateriová řešení. Zatímco dříve byly hlavními zákazníky subjekty veřejné správy, dnes jsou v čele pelotonu, který po nás chce rychlé dekarbonizační řešení, společnosti jako Liberty Ostrava, US Steel Košice, Třinecké železárny a další podobné. To ukazuje, že Green Deal, což je úspora energií, snížení uhlíkové stopy a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, berou vážně skutečně všichni. Podniky k tomu přitom nevedou jen politické zadání, požadavky bank v oblasti taxonomie nebo snaha uspořit, ale taky jejich odběratelé, kteří stále víc tlačí na to, aby jejich dodavatelé byli „zelení“. Od zákazníků, kteří dekarbonizaci zahájili, dostáváme jasný vzkaz: vnímáme velkou konkurenční výhodu, kterou nám udržitelnost přináší.
Dokonce teď vytváříme novou alianci společností, které chtějí společně usilovat o přechod k bezemisnímu hospodářství rychle a efektivně a posílit tak konkurenceschopnost českého průmyslu. Do iniciativy jsou zapojeny vedle energetických firem například banky a oceláři.
Když má podnik zájem s vámi spolupracovat na komplexní dekarbonizaci, začínáte tím, že ve firmě uděláte nějaký audit? Kde nacházíte největší prostor pro zavedení nových řešení?
Před zahájením tvorby dekarbonizační strategie pro naše klienty vždy nejprve zhodnotíme jejich současný stav – jaké technologie využívají, jaké zdroje jsou v provozu a jakou uhlíkovou stopu produkují, jaká opatření již byla realizována atd. Až když detailně porozumíme aktuální situaci našeho zákazníka, připravíme mu na míru dekarbonizační strategii tak, aby byla v souladu s jeho byznysovou strategií a napomohla k dosažení obchodních cílů. Pak je šance, že dekarbonizace bude ve firmě dále rozvíjena a implementována a nezapadne někde v šuplíku jako desítky dalších nesystematicky zpracovaných studií.
Největší potenciál vidíme to jednoznačně v budovách a halách. Některé z nich třeba byly v 90. letech zateplené, ale takovým způsobem, že se musí odpláštit a zateplit znova. Vycházíme z poznání, že sektor real estate v EU produkuje víc než třetinu celkových emisí skleníkových plynů a že celý tento segment čeká další výrazné zpřísnění legislativních požadavků.
Pak je samozřejmě prostor všude tam, kde jsou volné plochy, na kterých se dají instalovat nějaké obnovitelné zdroje, zejména solární elektrárny. To jsou dvě nejdůležitější věci. Další souvisí s druhem podnikání. U ocelářů může jít například o výměnu uhelných pecí za elektrické obloukové nebo plynové.
Výhodou ČEZ ESCO je, že sdružuje přes 20 společností, z nichž každá má jiné kompetence. A společně umí dodat komplexní produkt, tedy navrhnout a realizovat komplexní dekarbonizaci. U velkých firem je to proces na léta dopředu a my po celou tuto dobu dokážeme být pro ně na této cestě spolehlivým průvodcem.
Když jste zmínil obnovitelné zdroje na volných plochách, měl jste asi na mysli hlavně střechy objektů.
To je velmi častý požadavek, ale ne vždycky to na střeše vybudovat jde. Někdy to střecha prostě neunese, někde je problém třeba s hasiči. Jsou to všechno relativně nové věci a někde chybí jasná pravidla.
Narážíte i někde jinde na problémy související s legislativou?
Největším problémem je určitě obecně složitost a délka povolovacích procesů v oblasti budování obnovitelných zdrojů. Moc bychom stáli o to, aby se to zpružnilo. Zároveň by se mělo zrychlit vyřizování dotací.
ČEZ se významně angažuje v budování dobíjecí infrastruktury pro elektromobily. Jak máte tyto činnosti rozdělené mezi „velký ČEZ“ a ESCO? Jaké máte v této oblasti plány?
Dělení je takové, že „velký ČEZ“ má na starosti běžnou veřejnou infrastrukturu a ESCO se zaměřuje na projekty šité na míru. Jako příklad můžu uvést, že jsme víc než padesát dealerství vybavili dobíjecími wallboxy, které můžou využívat jejich zákazníci a partneři.
ČEZ je, co se týče výkonu dobíječek, jednička na trhu. Celkově už vybudoval v Česku cca 600 dobíjecích stojanů o celkovém výkonu 40 MW, což je o třetinu víc, než má nejbližší konkurent. Řidiči elektromobilů tak u ČEZ dobijí v průměru nejrychleji u nás. V rámci vize Čistá energie zítřka si ČEZ vytyčil dosáhnout do roku 2025 počtu 800 stojanů a zároveň znásobit jejich výkon. Poptávka po zkrácení času dobíjení je velká, proto stavíme dobíjecí huby a instalujeme ultrarychlé stojany o výkonech 100 a víc kW, a to zejména ve vytížených lokalitách, u hlavních tahů a ve městech. Rozšiřujeme i počet našich externích partnerů, u kterých si mohou zákazníci své elektromobily dobít, v poslední době přibyl například obchodní řetězec Tesco. S dobíjecí kartou ČEZ mohou řidiči doplňovat energii celkově u tří tisíc dobíjecích bodů, další tisíce konektorů chceme zpřístupnit v následujících měsících v okolních zemích.
Mgr. Kamil Čermák
vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Erasmus University Rotterdam. Působil jako reportér a moderátor v České televizi a následně jako mluvčí a poradce ministra průmyslu a obchodu. Od roku 1995 vystřídal několik vedoucích manažerských pozic ve společnostech Czech Telecom, České Aerolinie, BM Management (private equity), ČEZ Polska a v letech 2012 až 2016 řídil mediální dům Economia. Od roku 2016 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ ESCO. Kamil Čermák je člen správní rady Aliance pro bezemisní budoucnost a předseda představenstva Svazu moderní energetiky. Dále je členem Kolegia Paměti národa organizace Post Bellum a také zakládajícím členem PR Klubu s kartou 002.
ČEZ ESCO a.s.
je společnost zaměřující se na úsporná energetická řešení, dodávky bezemisní a zelené elektřiny skrze certifikáty původu. Zajišťuje komplexní řešení energetických potřeb – od instalace decentrálních ekologických zdrojů včetně bateriových úložišť přes firemní elektromobilitu na klíč až po projekty energetických úspor a komplexní dodávky technického zabezpečení budov. Má přibližně 2000 zaměstnanců. Mezi dceřiné společnosti ČEZ ESCO patří AirPlus, AZ KLIMA, CAPEXUS, ESCO Distribution Systems, ČEZ Energetické služby, ČEZ ENERGO, Domat Control System, E-Dome, EP Rožnov, ENESA, HORMEN a KART.
