15/4/2024
Evropský parlament | Foto: ShutterStock
Do voleb do Evropského parlamentu zbývají ještě skoro dva měsíce. Zástupci byznysu, mnoho politiků i ta část veřejnosti, která se o evropské dění zajímá, se shodují v tom, že příští parlament bude trochu jiný. Většina je zajedno i v tom, že by měl být jiný, že by legislativa, která bude vznikat nebo se finalizovat či upravovat v příštích pěti letech, měla být při formulaci klimatických cílů více v souladu se snahou o zachování konkurenceschopnosti Evropy. Jaké normy a předpisy budou nakonec schváleny, bude do značné míry záviset na nových poslancích a celkovém rozložení sil v Evropském parlamentu.
Oslovili jsme lídry politických stran a hnutí, které by dosáhly letos v únoru ve sněmovních volbách nejméně tříprocentního zisku (vycházeli jsme z průzkumu výzkumné agentury Kantar) a přinášíme vyjádření všech deseti. ODS jde do voleb společně s KDU-ČSL a TOP 09, na čele kandidátky je superlídr Alexandr Vondra z ODS. Nicméně jsme se obrátili i na lídry dalších dvou stran, kteří s největší pravděpodobností v příštím parlamentu také zasednou a jejichž postoje nemusí být totožné s těmi, které zaznívají z ODS. V případě hnutí Starostové a nezávislí jsme se obrátili na tehdy (začátek března) uváděné oba lídry – Danuši Nerudovou i Jana Farského. Odpověď přišla od druhého z nich.
Zeptali jsme se:
Klára Dostálová | lídryně kandidátky ANO 2011Návrhy pod hlavičkou Fit for55 nepovažujeme z pohledu dopadů na automobilový průmysl za vyvážené, ať už se jednalo o původní návrhy Evropské komise nebo konečná, dojednaná znění. Tak, jak byly přijaty, jsou výrazným ohrožením z hlediska současné a budoucí konkurenceschopnosti evropského průmyslu obecně, a to včetně výroby automobilů. Některé návrhy neodpovídají současným technickým a technologickým možnostem. Jiné zase omezují možnosti pro budoucí růst a inovace. Další způsobují nárůst cen vstupů, zejména energií či surovin. V celkové bilanci je tedy považujeme za negativní.
Jako nejvíce problematické vnímáme návrhy, které řeší emise CO2 u osobních, užitkových, ale také nákladních automobilů či autobusů. Především se jedná o ustanovení, které zakazuje v EU prodej nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035. Dále například související emisní normu Euro 7 nebo návrhy, které se týkají rozšíření systému emisních povolenek na dopravu a sektor domácností.
Naším záměrem pro příští mandát Evropského parlamentu je v maximální míře usilovat o zrušení, či alespoň zásadní změny regulace v těchto oblastech. Jejich cílem by mělo být takové nastavení legislativy, které bude brát plně v úvahu specifika zemí, jako je Česká republika, bude zohledňovat potřeby evropského průmyslu, posílí jeho konkurenceschopnost.
Měl by být zrušen zákaz prodeje aut se spalovacími motory. Toto nařízení by mělo zohlednit technologický vývoj v oblasti jiných druhů než klasických fosilních paliv, například syntetických paliv či biopaliv. U Euro 7 nejsme zdaleka přesvědčeni o tom, že takové normy v tuto chvíli potřebujeme. Přinese pouze nové požadavky, které se opět promítnou do ceny automobilů a jejich jednotlivých součástí. Obecně bychom uvítali, kdyby příští Evropský parlament, ale také Evropská komise, byly více ochotny naslouchat potřebám průmyslu. Potřebujeme méně klimatických, ideologicky vyhraněných návrhů, ale naopak více pragmatické hospodářské politiky, podpory a orientace na výkon evropského, potažmo českého průmyslu.
Alexandr Vondra (ODS) | lídr společné kandidátky Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a TOP 09Je zřejmé, že přehodnocení či dokonce upuštění od řady závazků je nezbytné pro zachování evropského průmyslu a vůbec nějakého základního sociálního smíru v Evropě. S předchozím složením Evropského parlamentu jsme výsledků dosahovali spíš ojediněle, když se nám podařilo otupit normu Euro 7 vzešlou z pera Evropské komise. Většinou však parlament návrhy Komise ještě radikalizoval.
Pevně věřím, že parlament, který vzejde z červnových voleb, bude o něco příčetnější. Revizi by zasluhoval například zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory nebo nařízení týkající se emisí CO2 z nákladních automobilů a autobusů.
Světový automobilový průmysl prochází významnou transformací. Piráti před tím nezavírají oči, ani nikomu nenasazují růžové brýle. Proto jsme rádi, že si je Evropa této transformace vědoma a bere razantní nástup Číny v oblasti vývoje elektroaut vážně. Pokud nechceme, aby byl evropský automobilový průmysl zcela převálcován, musíme držet krok. Většinu cílů vztahujících se k automobilovému průmyslu, jako je například plán vybudování sítě nabíjecích stanic nebo přechod na bezemisní vozidla, považuji za správné.
Také pracujeme na legislativě, která je nezbytná pro úspěšný rozvoj evropského automobilového průmyslu, jako je akt o kritických surovinách. Ten má zajistit dostupnost potřebných materiálů k výrobě elektroaut. Za nešťastnou naopak považuji normu Euro 7 ve schválené podobě, protože její pozitivní dopad na životní prostředí bude zanedbatelný, jakkoli přináší nové povinnosti pro výrobce automobilů.
Nicméně vůči přehodnocování cílů jsem skeptický. Výrobci již přizpůsobili své plány současné legislativě a vytvářet v tom nyní zmatek, by vůči nim nebylo fér. Za extrémně důležité považuji probíhající vyšetřování ze strany Evropské komise, zda Čína provozuje dumping při vývozu elektroaut do Evropy. Neférový dumping křiví trh a nespravedlivě likviduje konkurenci. Pokud se podezření potvrdí, může se jednat o skutečné ohrožení evropského automobilového průmyslu a bude třeba tvrdě zakročit.
Petr Mach (SPD) | lídr kandidátky Svoboda a přímá demokracie (SPD)-Trikolora Koalice SPD-Trikolora jde do eurovoleb s cílem zvrátit Green Deal. Stavíme se jak proti systému obchodování s povolenkami na emise, tak proti faktickému zákazu prodeje aut se spalovacími motory. Spolu s podobně smýšlejícími stranami z ostatních států plánujeme prosadit usnesení o zrušení Green Dealu a podpoříme jen takovou Evropskou komisi, která se ke zrušení Green Dealu zaváže. Domníváme se, že Green Deal omezuje konkurenceschopnost evropského průmyslu a zejména by měl drastické dopady pro českou ekonomiku, která je z velké míry na výrobě aut postavená. Bez zrušení Green Dealu by nás čekal dlouhodobý hospodářský propad.
Nestavíme se a priori proti elektromobilům, ty si ale musí vydobýt pozici ve férové soutěži, a ne pomocí výhod a zákazů. Navíc se domníváme, že Green Deal pouze sníží emise CO2 v Evropě, ale ne globálně. Pokud nebude poptávat ropu Evropa, koupí si ji rády ostatní země světa a na globální emise, a tedy klima, to nebude mít vliv. Zrušení Green Dealu považujeme za realistické. Očekává se, že frakce euroskeptických stran významně posílí a spolu s dalšími, jako je maďarský Fidesz nebo polská strana Právo a spravedlnost, máme vysokou šanci najít pro kompletní odvolání Green Dealu většinu.
Jan Farský (STAN) | lídr kandidátky Starostové a nezávislíCíl dohod je jasný a nezpochybnitelný, můžeme ale vést diskuzi o rychlosti jejich naplňování. Green Deal byl schvalován v době před covidem, před zahájením agrese Putina na Ukrajinu, a tím způsobenou energetickou krizí. Má tedy smysl přemýšlet a průběžně vyhodnocovat, aby byla EU i s Green Dealem stále konkurenceschopná a prosperující.
Luděk Niedermayer (TOP 09) | na společné kandidátce Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a TOP 09 Cíle, požadavky či regulace pro všemožná odvětví ekonomiky, vycházející z potřeby snižovat emise skleníkových plynů, jsou opravdu náročné. Ale je otázka, zda má rychlá snaha snižovat emise (a též chránit zdraví a přírodu, ač to je trochu jiné téma) alternativu. Každý kolem sebe vidí, obzvláště v poslední době, jak velké změny probíhají. A to zatím „vidíme“ jen dopady emisí, které se do atmosféry dostaly před lety. Data jsou nejen neradostná, ale hlavně neúprosná.
Evropská unie se v rámci globální dohody snížit emise (Pařížská dohoda) shodla na snížení emisí do roku 2030 o 55 procent proti úrovni roku 1990 a na cíli emisní neutrality do roku 2050. Mimochodem, podobné cíle přijala většina zemí. Tento cíl se stal evropským zákonem, není to tedy „jen“ politická deklarace. Komise navrhla, vlády zemí a poslanci Evropského parlamentu schválili, že toho EU dosáhne snížením emisí napříč ekonomikou, tedy v průmyslu (kde jde o největší pokles), dopravě, u nemovitostí i v zemědělství. To je součástí takzvaného Fit for 55. Jeho drtivá většina je vládami a poslanci schválena a vstupuje v platnost.
Součástí toho je i pokles flotilových emisí osobních aut na nulu v roce 2035, který budí hodně emocí. Znamená totiž fakticky přechod osobních aut (dominantně) na bateriové pohony (BEV), které mají velmi vysokou energetickou efektivitu, budou využívat čistou energii a postupně zajistí i nízkou cenu této mobility (ostatní čisté alternativy toto neumožní). Tento proces by měl trvat 15 let, což je docela dlouhá doba, ale již nyní je vidět jak trend rychlých a podstatných inovací, tak poklesu cen.
Balík Fit for 55 obsahuje, jako je to obvyklé, revizní klauzule, které Evropské komisi umožní navrhnout úpravu schválených pravidel, regulací či cílů. Má to ale dvě podmínky. První je, že pokud změny umožní vyšší emise skleníkových plynů v jednom sektoru, musí být kompenzovány poklesem jinde. Hledat sektor, kde lze ve snižování emisí „podstatně přidat“, není snadné. Druhou je, že i pokud by Komise zmínění navrhla, musí být schváleno členskými zeměmi (kvalifikovanou většinou) a parlamentem. Což není vůbec samozřejmé. A tak jsou sliby některých politiků, že „pravidla změní“, poněkud odvážné.
Možnost podstatné změny pravidel má řadu ošidností. Jednou z cest, jak usnadnit transformaci firem, je nastavení jasných a hlavně stabilních podmínek podnikání. Podstatná změna toho, co již bylo schváleno, tuto „výhodu“ devalvuje. „Odměňuje“ firmy, které se na změny nepřipravily, a „trestá“ ty odpovědné. Otevření možnosti delšího prodeje většího množství aut se spalovacími motory by navíc zatížilo zejména neprémiové výrobce potřebou investic do vývoje obou technologií. Ve hře je navíc otázka, zda oslabení důrazu na BEV v situaci, kdy evropský automotive v tomto segmentu zaostal nejen za americkou Teslou, ale zřejmě je ohrožen i kvalitní čínskou konkurencí, je přesně ta správná politika.
Není pochyb o tom, že dnešní fáze přechodu na technologii BEV je extrémně složitá. Automotive provedl obrovské investice, podpora prodeje od států EU je malá a nestabilní, infrastruktura roste pomalu a navíc na trhu startuje tlak na pokles cen. Nabízející se možnost „rozředit“ přechod k energeticky i emisně efektivní bateriové osobní mobilitě „slibem revize cílů“, je ale přinejmenším velice sporná. Mnohem racionálnější se mi jeví požadavek na jistou stabilní podporu prodeje BEV, a to ideálně napříč celou EU (podobně jako v USA). Systém neustále se měnících, více než dvou desítek podpor, je chaotický, drahý a málo účinný. A mimochodem, vzhledem k tomu, že spalování fosilních paliv (i v autech) s sebou přináší nemalé společenské škody, které „nikdo nehradí“ (neb spotřební daň je nepokrývá, jde o takzvané externality), je z ekonomického pohledu třeba daňové zvýhodnění BEV nikoliv „poškozením trhu“, ale spíše jeho narovnáním.
Lubomír Zaorálek (SOCDEM) | lídr kandidátky Sociální demokracieNepatřím k těm, kteří dávají plané sliby, že Green Deal zastaví. Vždyť záměr je ve své podstatě správný. Chceme žít ve zdravém životním prostředí, zmírňovat dopady změny klimatu a konečně uhlí nám už v zemi taky pomalu dochází. Přehodnocení a určitá korekce plánů EU je však nezbytná.
Potřebujeme celé zelené politice dát lidskou tvář a sociální rozměr, bez podpory veřejnosti by skončila nezdarem. Musíme myslet na soběstačnost našeho průmyslu. Dovážet výrobky ze zemí mimo EU, kde si s Green Dealem nelámou hlavu, by bylo jen pokrytectví. Ano, musíme modernizovat výrobu, snižovat emise, ale zároveň udržet strategickou výrobu a pracovní místa v Evropě. Vždyť dnes vidíme, jak i z bezpečnostních důvodů je třeba mít například vlastní produkci oceli.
Zcela se mi pak nelíbí, jakým způsobem podporuje česká vláda nákup elektroaut. To není chyba EU, ale čistě naší vlády. Na těch 1,65 miliardy jdou peníze lidí, kteří sami ani třeba vlastní auto nemají. Čerpat z programu mohou ale jen podnikatelé a velká část dotace skončí u bank, protože čerpání je podmíněné nákupem na úvěr.
Filip Turek | lídr společné kandidátky Přísaha občanské hnutí a strany Motoristé soběAby bylo jasné, o čem je řeč a co představuje onen balíček Fit for 55. Na jedné straně je snahou snížit emise CO2 o 55 procent vůči roku 1990, ale na straně druhé přináší řadu drastických opatření, o nichž lidé mnoho nevědí. Ve zkratce přinese výrazné zpřísnění systému obchodování s emisními povolenkami, které se nově rozšíří o námořní dopravu, silniční dopravu a dojde též ke zrušení bezplatných povolenek na leteckou dopravu. Budou zavedena uhlíková cla, která výrazně zdraží energeticky nejnáročnější oblasti průmyslu, napřéklad výrobu hnojiv, což bude další hřebíček do rakve (nejen) českého zemědělství a potravinářství, a tak dále.
Bez balíčku Fit for 55 by celý Green Deal zůstal pouze fantasmagorickým básněním ekologických aktivistů, ale toto (a mnoho dalších opatření, které balíček obsahuje) jsou vážné a konkrétní údery na dosavadní život stovek milionů lidí v celé Evropě a jejich prosperitu.
Má se jednat o takzvanou zelenou transformaci, kterou je třeba rezolutně odmítnout, protože povede k likvidaci nejen automobilového průmyslu, ale také k omezení dostupnosti energií, k proměně školství, které se má změnit v zelenou indoktrinaci mládeže, ke zdeformování finančního sektoru, kdy budou moct být financovány pouze ekologické a uhlíkově neutrální projekty, ale dotkne se také sportu, kultury a de facto všech oblastí života celé západní společnosti. Green Deal a Fit for 55 jsou pokusem o násilnou převýchovu všech lidí, je to experiment z pera bývalého zeleného eurokomisaře Franse Timmermanse, který by měl být odmítnut jako celek. Nebude-li to možné, je potřeba se pokusit zablokovat maximum možného, protože tato politika je politikou destrukční.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) | na společné kandidátce Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a TOP 09 Green Deal je rozjetý vlak, ze kterého se nedá vystoupit. Se závazkem čistší a udržitelnější planety souhlasí celý svět. Přístupy i intenzita, jak toho dosáhnout, se ovšem různí. Schváleným plánem EU (za ČR Andrej Babiš) je dosáhnout uhlíkově neutrální Evropy do roku 2050. Toho ale nelze docílit bez výraznějších zásahů do všech odvětví evropského průmyslu. Balíček Fit for 55 obsahuje už konkrétní návrhy, jejichž cílem je snižování emisí, a tady se to výrazně dotýká celého autoprůmyslu. Ten byl a stále ještě je výkladní skříní evropského průmyslu. Nedokážu však pochopit, proč si nesmyslnými návrhy typu „konec výroby aut se spalovacím motorem po roce 2035“ nebo ultra přísnou „normou Euro 7“, kterou se podařilo zásluhou Saši Vondry naštěstí extrémně změkčit, ničíme náš klenot, jenž nám závidí celý svět.
Snižujme emise, bavme se o reálných opatřeních, ale nechme lidi jezdit v normálních automobilech. Pokud jsou trendem elektromobily, na trhu se prosadí samy, dotacemi celé prostředí v EU zbytečně křivíme. Absolutně nesmyslný je pak dovoz levných elektroaut z Asie, kde na uhlíkovou stopu při výrobě nehledí. Je to plivnutí do tváře automobilkám, kterým Evropská komise stojí na krku, diktuje jim přísnější pravidla a sama nechá proudit kvanta elektroaut dotovaných Čínou do EU.
Přístup k mnoha opatřením Green Dealu se naštěstí začíná měnit. Věřím, že se podaří přehodnotit i zákaz výroby aut se spalovacími motory a nechá se lidem na výběr. Ať vyhraje ten nejlepší a pro lidi nejpohodlnější vůz s typem pohonu. Za deset let se může vývoj posunout mílovými kroky dopředu a dominantní roli mohou zaujmout třeba auta na vodíkový pohon. Pak se bude zase přenastavovat celá strategie a elektroauta zakážeme, protože těžba kovů pro výrobu baterií do těchto aut je extrémně neekologická a práci v afrických dolech vykonávají děti? Měli bychom se proto dívat na ta opatření pragmaticky, a ne ideologicky. Věřím, že nakonec zdravý rozum převládne.
Kateřina Konečná (KSČM) | lídryně kandidátky Komunistická strana Čech a MoravyMůj postoj k těmto iniciativám EU je všeobecně znám. Nemůže tedy být překvapení, když řeknu, že s tímto megalomanským plánem, který významným způsobem poškodí naše hospodářství, zásadně nesouhlasím. Pokud si vezmete to, co se v posledních pěti letech přijalo – konec prodeje nových aut se spalovacím motorem v roce 2035, Euro 7 – či je přímo před schválením – nové emisní limity pro těžká vozidla, dojde vám, že se řítíme do propasti. V kontrastu k těmto ambiciózním cílům pak stojí chabé závazky států k budování nutné infrastruktury a ke spravedlivému přechodu. Nařízení o infrastruktuře pro čistá vozidla (AFIR) zůstalo daleko za tím, co je nezbytné a co se týče vyčleněných peněz, tak těch je taky jako šafránu.
Evropští výrobci na tento přechod nejsou připraveni a projevuje se to již dnes, kdy v tendrech na nákup flotil elektromobilů vyhrávají ty z Číny. Evropa se sama střelila do pravé ruky a poslala na smrt jediný sektor, který dokázal vítězit ve světové konkurenci. Naštěstí u většiny výše zmíněných dokumentů a dalších součástí Green Dealu existují revizní klauzule, které budou aktivovány nejčastěji v letech 2026–2027. To je přesně ta doba, kdy je možné ještě zatáhnout za brzdu. Proto je nezbytně nutné, kdo po volbách usedne nejenom do Evropského parlamentu, ale i na křesla komisařů Evropské komise.
Co konkrétně změnit? V prvé řadě určitě zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem. Nástup nových městských bezemisních autobusů je třeba lépe škálovat a dát jak výrobcům, tak veřejnému sektoru víc času. Dále je třeba přitvrdit v závazcích k budování infrastruktury. Zde je potřeba v novém MFF (víceletý finanční rámec – pozn. red.) najít více peněz. Problém je ve skomírajícím průmyslu, padajících ocelárnách pod tíhou dalších a dalších povinností a zvyšující se ceně emisních povolenek. Ano, je pravda, že ocel můžeme vozit z Turecka a Činy, ale jestli nás pandemie něco naučila, tak že spoléhat se v základních vstupech na svět okolo nás je chyba. To se koneckonců týká i výrobních kapacit u polovodičů.
—
Strany jsou seřazeny podle výsledků průzkumu agentury Kantar.
