5/6/2023
Noc vědců na Vysokém učení technickém v Brně navozuje tajemno. I takovou akcí je možné podnítit zájem o studium technických oborů. | Foto: VUT Brno
Žádné jiné odvětví neprochází v současnosti tak velkými a rychlými změnami jako automobilový průmysl. Nástup vozidel s nulovými emisemi, konektivita, autonomní řízení, umělá inteligence, digitalizace produktů i výrob, k tomu nová geopolitická a ekonomická rizika a s tím související částečný odklon od globalizace. To všechno jsou trendy, které si vyžadují nový pohled na zažité postupy a hlavně nové kompetence od zaměstnanců. Vznikají pracovní pozice se zcela novými názvy. Nároky na změnu dovedností jsou tak velké a rychlé, že sama vzdělávací soustava na ně nestačí reagovat. Firmy v sektoru automotive to nenechávají náhodě, naopak, právě ony jsou v přípravě budoucích potřebných profesí hnacím motorem – zejména pokud narazí ve školách, ať už středních nebo vysokých, na partnery, kteří onu naléhavost cítí stejně.
Mechatronik, automechanik‑elektro (ve ŠKODA AUTO jim říkají eAutomechanik), průmyslový IT technik, diagnostik, AI specialista. To jsou jen některé z profesí, které vznikly v souvislosti s transformací automobilového průmyslu nebo jsou nově v tomto sektoru potřebné. Ještě před pár lety žádné studijní programy, které by takové experty pro automotive připravovaly, na univerzitách nebyly. To se ale ve spolupráci škol a firem mění. Předpokladem je ovšem mít dobře zmapováno, po kom vlastně bude poptávka.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě (VŠB‑TUO) a ŠKODA AUTO Vysoká škola (ŠAVŠ) v Mladé Boleslavi společně řeší projekt, jehož zadavateli jsou Technologická agentura ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a jehož výstupy budou sloužit k návrhu strategického rámce vysokoškolského vzdělání v České republice. Cíl je jasný: aby vysoké školství mohlo v budoucnu lépe a pružněji reagovat na trendy v automobilovém průmyslu.
Projekt integruje poznatky ze současných strategických pozičních dokumentů a vizí Evropské unie a České republiky k budoucnosti automobilového průmyslu a k perspektivám vysokoškolského vzdělávání, poznatky z dobré praxe zahraničních a českých vysokých škol a ze současné spolupráce mezi podniky a vysokými školami. Náměty a postřehy poskytují i mnozí členové Sdružení automobilového průmyslu.
„Jsem rád, že i díky tomuto projektu bude možno trendy jako digitální transformace, udržitelnost a environmentální odpovědnost, odolnost a flexibilita dodavatelských řetězců nebo nové obchodní modely promítnout do vládních strategií pro průmysl a pro vysokoškolské vzdělávání, neboť Česká republika je nejprůmyslovější zemí Evropské unie a automobilový průmysl jejím hlavním motorem,“ říká Pavel Mertlík, rektor ŠAVŠ a člen řešitelského týmu projektu.
Absolventi ŠKODA AUTO Vysoká škola jsou „potravou“ nejen pro mladoboleslavskou automobilku. | Foto: ŠAVŠ
Radost z projektu má i rektor VŠB-TUO Václav Snášel: „Možnost zapojit se do tvorby strategie reagující na trendy vzdělávání v oblastí automotive je pro nás všechny úžasná příležitost, jak uplatit znalosti a zkušenosti z akademické a průmyslové sféry tak, aby se oblast vzdělávání posunovala žádaným směrem ke spokojenosti všech zúčastněných stran a zejména studentů.“
Dalšími výstupy budou doporučení na úpravu stávajících či vzniku nových studijních programů. Kromě inovací v přístupu a metodách vzdělávání na vysokých školách by se měla nově nastavit i spolupráce mezi podniky a vysokými školami, firmy by měly být více zapojeny do výuky a naopak studenti do praxe.
Do podobné iniciativy, byť v regionálním měřítku, se zapojil brandýský Continental Automotive, tentokrát na úrovni středních škol. Podílí se na vytváření nových studijních osnov středních škol v rámci projektu Kompetence 4.0, jehož cílem je zmapovat požadavky trhu práce s ohledem na potřeby nových znalostí a kompetencí. Do programu se během uplynulých tří let zapojily školy a firmy s působností ve Středočeském, Ústeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji.
Continental v Brandýse nad Labem také navázal úzkou spolupráci se Střední odbornou školou Čelákovice. „V partnerské škole jsme připravili návrh kompetenčního modelu oboru Mechatronik a zrevidovali jeho vzdělávací plány a osnovy. S kolegy z projektové skupiny jsme dále formulovali nové trendy v oboru a definovali sadu zcela nových odborných kompetencí. Výrazně jsme tím přispěli k položení základů budoucího multidisciplinárního středoškolského studijního oboru, který připraví studenty pro praxi ve firmách nebo navazující studium na vysoké škole,“ říká vedoucí týmu rozvoje, vzdělávání a tréninkového centra v brandýském Continentalu Petra Randáková.
Tato spolupráce sleduje cíle projektu, mezi které patří nastavení vhodných podmínek pro praktické vyučování, jako je odborný výcvik a odborné praxe v reálném prostředí firem a podpoření implementace vybraných prvků duálního vzdělávání a prvků moderních technologií v podmínkách České republiky.
Studenti Střední školy automobilní v Holicích se v rámci výuky seznamují s tím, jak se vyrábějící automobily Tatra. | Foto: Tatra Trucks
Iniciovat potřebné změny ve vzdělávacím systému je jedním z cílů také pro Sdružení automobilového průmyslu. AutoSAP usiluje především o posílení a větší propagaci technického vzdělání. Prosazuje mimo jiné, aby v ČR byly v maximální míře aplikovány prvky duálního systému vzdělávání.
Největším nedostatkem středního školství je podle AutoSAPu jednoznačně nízký podíl praktické výuky a nevhodná struktura oborů a škol, která neodpovídá potřebám trhu práce. „Už více než deset let voláme po uzákonění samostatné větve duálního vzdělávání, která by stanovila jasná pravidla pro spolupráci firem a škol a umožnila realizovat praktické vzdělávání žáků na pracovištích zaměstnavatelů,“ říká k tomu Pavel Ešner, manažer pro vzdělávání a sociální záležitosti AutoSAPu, a dodává, že Sdružení už v minulosti realizovalo vlastní projekty IQ Auto a IQ Industry zaměřené právě na rozvíjení spolupráce firem a škol.
Podle Pavla Ešnera ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) už dříve některé koncepční změny schválilo, jejich implementace do praxe je ale stále pomalá a nedostatečná. „Viditelné změny a zlepšení jsou tak často vidět jen místně a pouze tam, kde jsou vyvolány iniciativou jednotlivých firem a aktivními řediteli škol,“ dodává Pavel Ešner.
MŠMT si je nových nároků bezpochyby vědomo. Aktuálně řeší ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR v rámci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ téma Inovace oborové soustavy. Cílem je funkční, prostupná a atraktivní oborová soustava, která prostřednictvím revize obsahů vzdělávání zajistí, aby byli její absolventi vybaveni kompetencemi pro další profesní i neprofesní vzdělávání a dlouhodobou uplatnitelnost na trhu práce. Do řešení tohoto tématu jsou podle MŠMT zapojeni i zástupci organizací zaměstnavatelů. Odborné platformy měly zahájit svou činnost v květnu 2023.
Na Technické univerzitě v Liberci lze studovat několik programů zaměřených na automobilový sektor. | Foto: TUL
Zástupci organizací zaměstnavatelů jsou zapojeni také do takzvané Rady pro odborné vzdělávání, která zahájila činnost v říjnu 2022 a je poradním orgánem ministra školství. Ministerstvo podle vyjádření tiskového odboru spolupracuje s řadou svazů a sdružení, zejména se Svazem průmyslu a dopravy ČR, s nímž průběžně komunikuje veškeré plánované změny ve vzdělávání včetně změn týkajících se aktuálních technologií i v automobilovém průmyslu.
Pokud jde o střední školy, vyučují dle schválených rámcových vzdělávacích programů (RVP), potažmo školních vzdělávacích programů (ŠVP), do kterých mají podle MŠMT povinnost aplikovat nejmodernější poznatky z daného oboru. K tvorbě ŠVP jsou přizváni odborníci v daném oboru, kteří uplatňují poznatky z praxe. Tito odborníci mohou vyučovat na školách určitou část vybraných technologií a také jsou přizváni k závěrečným zkouškám, maturitním zkouškám či absolutoriím.
Podle ministerstva byl už v roce 2020 obsah RVP středního odborného vzdělávání pro obory v oblasti automobilového průmyslu aktualizován s tím, že byla doplněna i oblast elektromobility a alternativních a hybridních pohonů.
Aby mohly střední školy zavést do své výuky určité prvky duálního systému, žádné schválení od MŠMT nepotřebují. „V kompetenci ředitele školy je vyhledání vhodného zaměstnavatele, kde bude uskutečňováno praktické vyučování. Ředitel školy s vhodným zaměstnavatelem uzavře smlouvu podle školského zákona o zajištění praktického vyučování. Na smluvním pracovišti zaměstnavatele je ustanovena role instruktora, který vede žáky ve firmě a kromě této hlavní činnosti se přímo podílí na ověřování nástrojů spolupráce školy a zaměstnavatele,“ upřesňuje tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Návštěvy studentů, praxe a stáže jsou v jihlavské firmě Bosch jsou vcelku běžné. | Foto: Bosch
Širší využití konceptu duálního vzdělávání si ovšem vyžaduje legislativní úpravu. Už před několika lety představila pracovní skupina složená z odborníků ministerstev a zaměstnavatelských organizací včetně Svazu průmyslu a dopravy rysy ideového záměru zavedení duální větve ve vzdělávání. Jádrem návrhu je vytvoření dobrovolné duální větve odborného vzdělávání, v níž by odpovědnost za část toho, co se má žák naučit, přecházela přímo na firmu, která by poskytovala praktickou výuku. Smlouvu o účasti v duálním vzdělávání by uzavírala firma a rodič v případě nezletilých žáků.
Bez ohledu na aktivity MŠMT se firmy ze sektoru automotive na budoucí požadavky pracovního trhu, a tedy zajištění svých vlastních potřeb, připravují. Některé mají už z minula své školy, učiliště či střediska odborného výcviku (ŠKODA AUTO, Brose, Bosch), kde můžou ovlivňovat náplň výuky ve smyslu zařazování aktuálních témat a poskytovat zázemí pro praxi žáků a studentů.
Spolupráce se středními a vysokými školami je pro většinu firem samozřejmostí. Její podoba sahá od poskytování technického vybavení přes pořádání soutěží či participaci na přednáškách až (u univerzit) po společnou výzkumnou činnost.
Firmy se školami a univerzitami také definují nové programy, které je účelné zavést. Například Valeo spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně na vzniku nového studijního programu v angličtině zaměřeného na autoelektroniku a elektromobilitu. Začne ve školním roce 2023/2024 a jako hostující tam budou přednášet vývojoví inženýři z Valea.
Jihlavský Bosch se pro změnu podílel na přípravě studijního bakalářského programu Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Již zmíněné Vitesco spustí letos na podzim na VŠB-TUO již popáté studijní předmět Senzory v automobilovém průmyslu.
MOTOR JIKOV Group inicioval vznik nového předmětu Technologie lití kovů pod tlakem v rámci oboru strojírenství na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Společnost Continental Barum se podílela na aktualizaci kompetenčního modelu pro ni klíčového oboru Chemik, a to jak v úrovni středoškolské, tak vysokoškolské.
Potřebu změn v určitých oblastech si uvědomují i vedení technických univerzit či fakult. Obrátili jsme se na několik z nich a v odpovědi přišlo tolik informací o spolupráci s firemní sférou i vlastních aktivitách v oblasti výuky spojené s automotive, že to zavdává důvod k optimismu, že se přece jen něco pozičního děje.
Masarykův ústav vyšších studií, součást ČVUT, zaznamenal v poslední době rostoucí zájem studentů o stáže v automobilových firmách. | Foto: MÚVS
Jeden příklad za všechny:
„Na základě diskuse s odborníky z praxe, kteří deklarují potřebu mít takzvané integrační inženýry schopné integrovat většinu mechatronických systémů moderního motorového vozidla do celku, vznikla idea vytvoření nového studijního programu. Tento program má název Pokročilé automobilové inženýrství a jeho vznik je podpořen projektem v rámci Národního plánu obnovy,“ uvádí ředitel Ústavu automobilního a dopravního inženýrství Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického (VUT) v Brně profesor Josef Štětina a doplňuje, že program spojuje to nejlepší z oboru automotive ze tří fakult VUT (Fakulta informačních technologií, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulta strojního inženýrství) a jednoho vysokoškolského ústavu (Ústav soudního inženýrství).
„Profil studenta připravovaného programu poskytne solidní a ucelený základ důležitých dovedností integrujícího inženýra pracujícího v automobilovém průmyslu. Studium nabídne propojení hlubokých znalostí v oblastech, jako je dynamika vozidel, aerodynamika vozidel, autonomní řízení, mechatronika, návrh řídicích jednotek, aktivní a pasivní bezpečnost a všechny formy pohonu motorových vozidel,“ dodává.
