8/1/2025
Aleš Cáb, výrobní ředitel a viceprezident onsemi Rožnov pod Radhoštěm. | Foto: Pavel Šinagl
Na začátku je prášek karbidu křemíku, na konci malá součástka, bez které se už dnes svět neobejde. Díky investici ve výši až dvou miliard dolarů by se měl celý tento proces rozběhnout v podhůří Beskyd a výsledné produkty, čipy, by měly významně přispět k posílení konkurenceschopnosti Evropy nejen v oblasti elektromobility. „Čipy na karbidu křemíku představují strategickou výrobu, která vyvolá zájem a může k nám přilákat další investory,“myslí si Aleš Cáb, výrobní ředitel a viceprezident onsemi Rožnov pod Radhoštěm, který ví o čipech skoro všechno. V rožnovském závodě působí už od roku 1993 a na rozhodnutí mateřské firmy umístit investici v České republice má velký podíl. „Vzali jsme si jako osobní závazek, že to zvládneme,“ uvádí Aleš Cáb v rozhovoru pro prosincové číslo časopisu Český autoprůmysl.
Spíte v poslední době dobře? A neprobouzíte se někdy ráno s tím, že vás napadá, že by to s tou velkou investicí do rožnovského závodu, největší v novodobé historii České republiky, ještě třeba nakonec nemuselo vyjít?
Já mám spánek výborný. Teď se hodně mluví o nové velké investici do karbidu křemíku, ale pro nás to není úplně nová věc. My jsme tady v Rožnově v posledních třech letech investovali do jedné části karbidu křemíku už zhruba 12 miliard korun, takže máme představu o tom, jakou přípravu taková investice obnáší. Takže ne, o spánek mě to určitě nepřipravilo.
Mateřská firma onsemi vybrala rožnovský závod a hodlá tady do výroby čipů na karbidu křemíku investovat téměř dvě miliardy dolarů, tedy víc než 46 miliard korun. Jak významná investice to pro vás je? Jak významná je pro Českou republiku?
Jedno hledisko jsou přímé dopady. Tady bych zmínil jedno číslo: Současný roční obrat firmy je sedm miliard korun, investice bude znamenat navýšení o 20 miliard, takže to je významný finanční přínos.
Podstatně důležitější jsou ale podle mě ta další hlediska. Evropa a vlastně celý svět prochází určitým vývojem a mění se a tato investice a tyto výrobky jsou důležité právě pro tuto proměnu. Přispějí k tomu, aby byly český průmysl a díky němu i evropské automobilky úspěšné.
Karbid křemíku je nový materiál, který se využívá hlavně u vysokonapěťových aplikací a nám tato investice umožní vývoj dalších čipů a dalších technologií. Takže to je významné i z dlouhodobější perspektivy.
Dalším aspektem je, že čipy vyrábí jen několik zemí na světě a určitě je dobré být jednou z nich. Je to strategická výroba, která vyvolá zájem a může k nám přilákat další investory.
Pokud vím, mateřská firma se ohledně nové investice rozhodovala mezi Českou republikou, Jižní Koreou a Spojenými státy. Proč myslíte, že se rozhodla pro Rožnov?
Vidím tam tři hlavní faktory. Jednak si korporace vyhodnotila velmi pozitivně spolupráci s českou vládou – bez podpory ministerstva průmyslu a obchodu by to nešlo. To souvisí i s druhým faktorem, a to je snaha Evropy mít vlastní dodávky čipů. Proto vznikl Akt o čipech, který umožnil, aby tyto výroby dostaly v evropských zemích finanční podporu. A konečně třetí aspekt je to, že onsemi je v Rožnově už skoro třicet let a dovolím si říct, že náš závod má v korporaci obrovský kredit. Všechny projekty dokončujeme včas a v požadované kvalitě. A vzali jsme si jako osobní závazek, že tuto novou investici zvládneme.
Určitě sehrálo roli i to, že onsemi chce dodávat více čipů evropským automobilkám a rožnovský závod je jediný evropský závod ve skupině.
Určitě. Na jedné straně korporace upřednostňovala investici v místě, kde už výroba existuje, na druhé straně evropské automobilky kvůli dřívějším zkušenostem z covidu chtějí omezit závislost na jiných kontinentech. Takže se to takhle dobře protnulo.
Rožnov má vysoký kredit. Aleš Cáb zdůrazňuje, že tradice a kvalita místního závodu hrály klíčovou roli při výběru lokality pro největší investici onsemi. | Foto: Pavel Šinagl
Je polovina listopadu, investor investici přislíbil, ale o investiční pobídce, která je podmínkou, aby se vše zrealizovalo, stále ještě není rozhodnuto (nebylo rozhodnuto ani do konce roku 2024 – pozn. red.). Hovoří se o tom, že by pobídka měla dosáhnout výše 10 miliard korun. Je to tak?
Jednání probíhají a já je nebudu komentovat. Můžu jen popsat celý proces. I samotné schválení pobídky má několik kroků. Ministerstvo průmyslu a obchodu musí provést kontrolu veškeré dokumentace, pak proběhne oponentura ze strany dalších ministrů a teprve potom následuje finální schválení celou vládou.
Paralelně s tím běží takzvaný proces notifikace u Evropské komise, která také vyžaduje rozsáhlou dokumentaci, ze které by mělo být patrné, co tento projekt přináší nového pro Evropu a jaké budou pozitivní efekty. Poslední dokument pro Evropskou komisi musí zdůvodnit, že podpora, kterou chce Česká republika investici udělit, je opravdu nutná a že bez ní by se zrealizovala v jiné lokalitě.
Kdy lze očekávat nějaký posun?
Časový rámec není nijak přesně určený. Je jasné, že teď, když se mění Evropská komise, bude to nějakou dobu trvat, než celý formální proces proběhne.
Pokud by výše pobídky byla 10 miliard korun, bylo by to zhruba 22 procent z celkové investice. Jak to obecně v polovodičovém světě chodí? Poskytují jiné země štědřejší pobídky?
Výši zvažované pobídky vám určitě nepotvrdím, ale můžeme se podívat obecně, jak to je v jiných evropských zemích. Tak třeba Intel, který plánoval investici v Německu, měl přislíbenou pobídku ve výši minimálně 40 procent. V Itálii podobná investice dostala 30 procent.
Ale nemůžeme to úplně takhle srovnávat. Nejde o jednoduchý výpočet, kdo může dát kolik procent. Výše pobídky vychází z toho, že korporace má nějakou finančně optimální variantu investice a pak tu, kde se rozhoduje investovat. Tyto dvě varianty porovná, zdokumentuje a žádá o vyrovnání rozdílu.
V tomto konkrétním případě tedy porovnává onsemi, jaký je rozdíl mezi realizací investice tady a v Jižní Koreji, kde už takovou výrobu má.
Ano, Korea aktuálně čipy na karbidu křemíku vyrábí. To znamená, že ona by neměla ten problém jako my, že by musela postavit novou budovu, nainstalovat výrobní linku, transformovat proces a kvalifikovat ho pro zákazníka. A to celé bude trvat poměrně dlouhou dobu. Během této doby z toho korporace nemá u nás žádný výnos. Výše podpory pak má vyrovnat tuto nevýhodu.
Můžete alespoň uvést, jakou část pobídky by měla představovat přímá finanční podpora a jakou daňové úlevy?
Pro plánovanou investici usilujeme o získání investiční pobídky v podobě přímé finanční podpory, více k tomu bohužel v tuto chvíli říct nemohu.
Říkal jste, že aby se rozjela nová výroba, bude třeba vybudovat nové objekty a instalovat novou technologii. Jak jsou tyto dva kroky finančně a časově náročné?
Co se týče budovy, to je sice na pohled jen nějaká skořápka, ale v té musí být vytvořený čistý a superčistý prostor. To obvykle představuje 25 až 30 procent investice, zbytek připadá na strojní vybavení. Výstavba takové haly bude trvat rok a postupně se v ní budou otevírat čisté prostory paralelně s tím, jak bude přicházet výrobní zařízení.
Máte vůbec v areálu ještě volný prostor, kde nové haly postavit?
Plánujeme kompletně zbourat jednu budovu a postavit vícepatrový objekt, kde technologie pro novou výrobu budou v každém patře. Výroba čipů obecně nepotřebuje velký prostor.
S plným náběhem se počítá až od roku 2030, což je za pět let. Nicméně už teď asi budete muset přemýšlet o tom, kde vezmete nové lidi. Nebo přesunete nějaké z „křemíkové“ výroby?
Dnes tady zaměstnáváme dva tisíce pracovníků. Křemíkovou výrobu budeme dále rozvíjet. Takže samozřejmě pro novou výrobu budeme potřebovat nové pracovníky, předpokládáme nárůst o desítky procent. Společně s firmami, které jsou na nás dodavatelsky napojené, by mělo jít asi o čtyři tisíce lidí.
Už vhodné lidi hledáte?
Naše strategie je vychovávat si zaměstnance na českých školách, nemáme ambici získávat talenty jinde ve světě. Jde o dlouhodobou strategii, například s VUT v Brně jsme začali spolupracovat už před dvaceti lety a s tím, jak nám roste výroba, spolupráci rozšiřujeme i na další školy. Například na Masarykově univerzitě v Brně máme dokonce čisté prostory, kde si studenti můžou jednoduché čipy sami vyrobit a tyto možnosti budeme poskytovat i dalším školám.
Na Univerzitě Tomáše Bati pomáháme vytvořit úplně nový obor, který je zaměřený na materiálové inženýrství a souvisí už s tou oznámenou investicí u nás. Také na univerzitách v Ostravě a v Olomouci se modifikovaly některé obory, což by mělo přispět k tomu, abychom v okamžiku, kdy to bude potřeba, měli pracovníky k dispozici.
Pak je oblast středních škol, ze kterých by se mělo více studentů hlásit na technické obory vysokých škol a také nastupovat k nám například do údržby zařízení – protože budeme potřebovat i spoustu takových profesí. Stáli jsme také u vzniku nového technického lycea na místní průmyslovce, které by mělo zahájit výuku od příštího školního roku.
Pro nové pracovníky bude potřeba zajistit i nějaké zázemí. Nabídnout byty, kapacity ve školkách a školách pro jejich děti.
Ano, zapojili jsme do toho i město a vytvořili společnou pracovní skupinu, která se zabývá jak oblastí školství, tak bydlením a dopravou. Nejde přitom jen o Rožnov samotný, týká se to i dalších obcí nejen ve Zlínském, ale i v Moravskoslezském kraji. A samozřejmě spoléháme i na developery, spolupráce by měla být na komerční bázi. My plánujeme, že budeme finančně podporovat hypotéky pro naše nové zaměstnance.
Říkáte, že spolupracujete s okolními obcemi. V Rožnově už není kde stavět?
To je záležitost územního plánu, který se teď aktualizuje. Ale už dnes máme tady v Rožnově pracovníky i z okolí, 35 kilometrů je takový přirozený okruh. Předpokládáme, že to bude stejné i v budoucnu.
Budou třeba nějaké změny v dopravě? Navýšení výroby čipů asi nepředstavuje žádný nadměrný nápor na dopravu.
Z tohoto pohledu ne. Nicméně už tím, že se navýší počet zaměstnanců, může vzniknout obava, že se zhorší dopravní situace. Obecně je nová investice zdejšími obyvateli dobře přijímaná, jsou pyšní na to, co se nám tady povedlo, přesto realizujeme některá vylepšení, například jsme už vyřešili nevyhovující křižovatku u vjezdu do areálu.
Počítáte s tím, že by sem s novou investicí přišli i noví manažeři ze zahraničí?
To nemůžu vyloučit, ale nepředpokládám to. Od roku 2008 je tady pouze český management.
V Rožnově se vyrábějí polovodiče od roku 1955 a pod hlavičkou onsemi se začaly vyrábět polovodičové čipy v roce 2003. V roce 2017 se začalo pracovat na výzkumu a vývoji karbidu křemíku. Bude nová investice znamenat i další posílení výzkumu a vývoje?
Určitě. Dnes tady máme jednak vývoj designu čipů, jednak vývoj polovodičových technologií. Designéři parametry součástek stále vylepšují na základě poptávky a na to navazuje vývoj nové technologie. Po realizaci investice tady budeme vyrábět primárně takzvané MOSFETy, součástky, které řídí tok proudu mezi zdrojem a vývodem přes hradlové napětí. Jsou široce používány ve výkonových zesilovačích, regulátorech napětí a spínacích obvodech, v automobilovém průmyslu se uplatňují u pokročilých asistenčních systémů pro řidiče, snižují celkovou produkci CO2 a zároveň poskytují lepší dojezd.
Tato výroba nám umožní pokračovat ve vývoji součástek nové generace, případně i dalších, které budou mít třeba trochu jiné použití.
Proč vlastně bylo potřeba vyvíjet v Rožnově technologii na výrobu čipů na karbidu křemíku, když taková výroba už v rámci korporace běží v Jižní Koreji?
Musíte se podívat na celý výrobní tok, jak je dnes. Na začátku je prášek karbidu křemíku, ze kterého “vyroste” v jiném závodě onsemi ve Spojených státech polovodičový krystal, nějaká hmota, kterou dostaneme my. V Rožnově jsme vyvinuli proces, jak z této hmoty oddělit jednotlivé desky a jak je vyleštit, aby měly specifikované parametry. Vyvinuli jsme tady takzvanou epitaxní vrstvu, kterou se eliminují všechny defekty na desce a která je první základní vrstvou čipu.
Čisté prostory výroby pokročilých čipů z karbidu křemíku. | Foto: Pavel Šinagl
A to je výsledek rožnovského vývoje, to nikdo jiný v korporaci nevymyslel.
Ano, v rámci korporace je to jen tady. Samozřejmě je několik firem, našich konkurentů, kteří mají také vyvinutý podobný proces, ale my neznáme přesně jejich postup.
V Rožnově jsme vyvinuli proces úpravy desek prostřednictvím epitaxní vrstvy a v Jižní Koreji vyvinuli technologii MOFSET na této desce.
Vaší snahou teď je – a investice to umožní – aby v Rožnově probíhal celý proces od „růstu“ krystalu z prášku až po finální výrobu čipů. Znamená to, že bude stejná výroba probíhat tady i v Koreji?
Nově bude právě možnost rozdělit síly, určitý typ součástky se bude vyrábět tady a jiný v Koreji, naše výrobky můžou být určeny pro evropský trh a korejské zase pro jiný. Ale určitě to není tak, že by se na jednotlivých místech pracovalo nějak izolovaně, týmy v různých zemích spolupracují a probíhá sdílení informací úplně o všem.
V současnosti představují největší objem vaší výroby čipy na křemíku. Které operace se tady konkrétně dělají?
První část představuje růst křemíkových krystalů a výroba křemíkových desek a na nich potom výroba čipů. Naším finálním výrobkem je deska s čipy, které odcházejí do Malajsie, kde se jednotlivé čipy zapouzdří a provede se finální aplikace.
Denní produkce představuje deset milionů čipů.
Jak velká část vaší výroby je určená pro automotive?
Rozdělení je u nás podobné jako v korporaci celosvětově, automotive dělá zhruba 40 procent. Další velkou oblastí jsou průmyslové aplikace, tedy například automatizace, robotizace, energetika, a zbytek představuje komunikační technika, tedy telefony, wifi sítě a další.
Jaké využití mají ty jednodušší, tedy křemíkové čipy v automobilech? Nacházejí ještě uplatnění i v elektromobilech?
V automobilu je jich průměrně tak 1500 a zajišťují stejné funkce jak v autech se spalovacími motory, tak v elektromobilech. Jde například o stahování okének, nastavování sedadel, airbagy a další. Takže tyhle čipy budou potřeba stále a my je také budeme stále dodávat.
Přejděme ke karbidu křemíku. V čem jsou tyto čipy lepší?
Dovolím si vrátit se do předminulého století, kdy se Nikola Tesla hádal s Thomasem Alva Edisonem, jestli má přenosová soustava používat střídavé, nebo stejnosměrné napětí. Nakonec vyhrál Nikola Tesla, který spolu s Georgem Westinghousem přesvědčili svět, že to musí být napětí střídavé. Takže všude na světě jsou rozvody se střídavým napětím. Nicméně jsou aplikace, které vyžadují napětí stejnosměrné – například baterie v elektromobilech.
Dřív bylo možné změnit stejnosměrné napětí na střídavé pomocí nějakého mechanického stroje, což ale znamenalo velké ztráty. Čipy to umí dělat efektivněji. Samozřejmě se začalo s křemíkovými, které jsou také výrazně efektivnější než nějaký mechanický proces, ale karbid křemíku je ještě výrazně efektivnější, vůči křemíku ušetří při konverzi až 50 procent energie. Takže o tom to je.
Čímž pádem tyto čipy můžou mít jiné určení než ty křemíkové.
Ano. Čipy na karbidu křemíku jsou určeny pro elektromobilitu a obecně pro převod stejnosměrného napětí na střídavé, což se uplatňuje například u solárních panelů. Další oblastí je umělá inteligence, která spotřebovává obrovské množství energie.
Zůstanete i v budoucnu, po realizaci investice, zaměřeni na autoprůmysl? Který segment podle vás poroste nejrychleji?
V současnosti se primárně zaměřujeme na automobilový segment, ale už teď vidíme, že ty další segmenty rostou možná rychleji, než jsme čekali. Jak to bude za pět let, nejsem schopen odhadnout. Faktem je, že potřeba čipů celkově se má do roku 2030 zdvojnásobit.
Potenciál růstu je ve všech oblastech, nejmenší možná vidím v oblasti počítačů, kde bylo u aplikací dosaženo určitého výkonu a není potřeba jít rychle dál nahoru.
O čem jsme ještě nemluvili a co má opravdu velký potenciál, to jsou samořiditelné automobily, které potřebují spousty senzorů, kamer, systémů pro vyhodnocování a podobně.
Pokud tedy dnešní automobil, nebo elektromobil disponuje 6500 čipy, kolik jich bude odhadem vyžadovat takové vozidlo, které bude jezdit autonomně? Dvojnásobek?
To určitě a není to tak vzdálená budoucnost.
Cáb zdůrazňuje, že čipy na bázi karbidu křemíku jsou zásadní pro transformaci evropského automobilového průmyslu. | Foto: Pavel Šinagl
Kdo budou zákazníci pro vaši budoucí produkci? Už bylo ohlášeno, že největším má být skupina Volkswagen. Ale asi budou i další.
S Volkswagenem už máme podepsaný kontrakt, ale korporace jedná i s dalšími potenciálními zákazníky.
Zatímco dnes se k zákazníkům dostávají vaše čipy přes Malajsii, kde se dokončují, tak ty nové na karbidu křemíku asi půjdou k evropským automobilkám přímo, je to tak?
To bude záviset na dohodě s konkrétním zákazníkem. Konkrétně u Volkswagenu předpokládáme dodávky finálního produktu přímo.
Což souvisí mimo jiné s tím, že v minulosti byly problémy s dodávkami ze vzdálenějších regionů.
Určitě.
Celá korporace onsemi je dnes šestým největším výrobcem čipů pro automotive na světě. Jaká je její pozice v oblasti karbidu křemíku? A jak se změní poté, co tady rozjedete další výrobu?
Dnes je onsemi v karbidu křemíku z hlediska obratu druhým největším výrobcem na evropském trhu. Korporace už oznámila, že chce dosáhnout v karbidu křemíku podílu 40 procent. To by z ní udělalo na evropském trhu jedničku, a to je její ambice.
Jaké byly hospodářské výsledky onsemi Rožnov v loňském roce (rok 2023 – pozn. red.) a jaké očekáváte letos (rok 2024 – pozn. red.)?
Loni (rok 2023 – pozn. red.) byl obrat sedm miliard korun, letos (rok 2024 – pozn. red.) očekáváme pětiprocentní propad z důvodů oslabené poptávky automobilového průmyslu.
Na začátku rozhovoru jsme mluvili o tom, že rožnovská onsemi má velké renomé v rámci korporace, za které vděčí mimo jiné i dlouhé tradici zdejší výroby. Teď vaše pozice na světovém trhu ještě posílí, a to i díky podpoře české vlády. Cítíte jako významný úspěšný podnik nějaký závazek vůči České republice?
Samozřejmě. Máme zájem na rozvoji České republiky jako země, která se prezentuje zajímavými výsledky ve výzkumu a vývoji a může přilákat i další investory ve strategických oblastech. Například poskytujeme určitou část naší kapacity vědeckým institucím a školám, které tady můžou samy něco vyvíjet.
Dlouhodobě spolupracujeme také s Akademií věd a před časem jsme společně vyvinuli čipy pro pixelový detektor do CERNu. Díky tomuto detektoru byla objevena subatomární částice, takzvaný iggsův boson, a za tento objev byla udělena Nobelova cena.
V oblasti karbidu křemíku vyvíjíme společně s Akademií věd radiačně odolné čipy, které nacházejí uplatnění jednak v kosmickém průmyslu, jednak ve zdravotnictví. Podobnými společnými projekty s českými subjekty chceme přispět k posílení výzkumu a vývoje a celkově ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.
onsemi se také v rámci Českého národního polovodičového klastru aktivně zapojuje do rozvoje celého polovodičového ekosystému od vzdělávání, výzkumu a vývoje přes konstrukci polovodičových zařízení až po návrhy nových polovodičových řešení.
Aleš Cáb nastoupil do rožnovské firmy v roce 1993 po ukončení studia elektrotechniky na VUT v Brně. Začínal jako procesní inženýr a absolvoval roční praxi v Motorole Toulouse. Jeho zkušenosti a analytické schopnosti ho zavedly do výroby, kde se začal podílet na plánování expanze čipové linky. Později se stal manažerem výroby čipů a poté provozním manažerem. Jeho schopnost vést multifunkční týmy a orientace na výsledky ho v roce 2008 kvalifikovaly na současnou pozici rožnovského site manažera řídícího dvě výrobní linky včetně podpůrných oddělení. Od roku 2020 je viceprezidentem rožnovské onsemi.
