22/9/2020
22. 9. 2020 / Ze 182 miliard korun, které jsou pro Českou republiku alokovány v evropském fondu obnovy, bude čerpat i automobilový průmysl – prostřednictvím programů na vývoj nových technologií či na budování infrastruktury související s nástupem čisté mobility. Rozhodně nepředpokládáme, že bychom z toho dotovali nákupy elektromobilů, říká ministr Karel Havlíček.
Automobilový sektor patří mezi ty, které byly zasaženy koronavirovou pandemií nejvíce. Teď se zdá, že jsou firmy z nejhoršího venku, ale podle analytiků bude trvat pravděpodobně řadu dlouhých měsíců, než zase dosáhnou výkonnosti, kterou měly před ní. Souhlasíte s tím, pane ministře?
Podle našich indicií, které máme posbírané od klíčových automobilových hráčů nejen v České republice, ale i v celé Evropě, by měl letos poklesnout jejich výkon přibližně o 20 procent. To se na první pohled nemusí zdát až tolik, ale ztráty určitě budou. Mimo jiné se to projeví i nižší výkonností ve výzkumu a vývoji. Hlavní výrobci v oboru jsou kapitálově velmi silní, určitě krizi přežijou, větší problémy budou mít stovky a tisíce dodavatelů a subdodavatelů, kteří jsou na nich závislí.
Odhadujeme, že do plné výkonnosti, jako byla před krizí, a to i ve smyslu výzkumu a inovací, se automobilové firmy dostanou v roce 2022. Rok 2021 bude lepší než letošní, bude to rok stabilizační, ale určitě ještě nebudou v kondici, v jaké byly začátkem roku 2020.
Máte vůbec vzhledem k šíři vaší agendy prostor na to, abyste se nějak detailněji automobilovým průmyslem zabýval? Nebo to berete tak, že je to sektor jako každý jiný?
Nepřeceňujte roli ministra, já nemůžu detailně rozumět všem typům průmyslu. Role ministra je vytvořit zázemí pro to, aby se věci řešily, a řídit úřad. To znamená vybrat klíčové lidi a tlačit je manažerskými nástroji k tomu, aby byly výsledky.
Když se bavíme o průmyslu, tak jsem u těch klíčových průmyslových platforem, jako je energetická, strojírenská, stavební a další, a jednou za měsíc se potkávám s hlavními aktéry, s asociacemi a velkými výrobci z těchto oborů a řešíme jejich požadavky, protože to všechno bude součástí hospodářské strategie a Národního plánu obnovy.
Pokud jde o automobilový průmysl, v tom se hodně angažuju osobně. Jsem obden v kontaktu třeba s vedením Škodovky. Dneska ráno jsem zase měl setkání se šéfem Hyundaie. Jsem s hlavními hráči online na mobilu, a cokoliv je potřeba, řešíme okamžitě.
Co jste řešili s šéfem společnosti Hyundai?
Řešili jsme jejich velký problém s exportem do Velké Británie. To jsou vážné problémy. Covid se přežene, ale brexit je průšvih. V případě, že nedojde k dohodě mezi EU a Velkou Británií, tak začne na auta platit desetiprocentní clo. A to by byla pro nošovický Hyundai velká rána, protože by se jim produkty do Velké Británie o deset procent zdražily. A u nich to představuje asi 15 procent produkce, tedy asi 40 tisíc vozů.
To je problém, který se netýká jen značky Hyundai. Ale jak byste to chtěli vyřešit? To je přece něco, co se musí vyjednat na úrovni Evropské unie.
No samozřejmě, že to můžeme, musíme řešit, jsme přece Evropská unie! Můžeme to řešit tak, že budeme intenzivně využívat všech tlaků na eurokomisaře, a to na úrovni ministrů i premiéra. Všechny členské státy se musí spojit a táhnout za jeden provaz. To nemůžou řešit jen eurokomisaři, ty klíčové země na ně musí tlačit. My jsme exportně orientovanou ekonomikou a nemůžeme přejít to, že by někdo domluvil nějaké parametry, které nám nebudou vyhovovat.
A komu by měl šéf Hyundaie ty požadavky říkat? Měl by volat do Bruselu? Má „svého“ ministra, tak se s probléme obrací na něj a očekává, že to bude řešit. Ale mluvili jsme spolu také o infrastruktuře pro elektromobily, o dobíjecích a vodíkových stanicích.
Co se týče programů na výstavbu infrastruktury k dobíjení elektromobilů, těch už běží celá řada a zdá se, že dobíjecích bodů přibývá poměrně rychle. Co jiná podpora elektromobility?
Tyhle věci jsou v celé řadě různých programů, záleží na tom, kdo je žadatelem o podporu. Když si bude nějaký podnikatel budovat dobíjecí síť, půjde podpora přes ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud to bude veřejná služba, výstavba dobíječky třeba někde u čerpací stanice, tak to půjde za ministerstvem dopravy. Když si někdo na domku nainstaluje solární panel, k němu akumulátor a elektrodobíječku, tak se to bude týkat ministerstva pro životní prostředí. A když se bude jednat o municipality, když si město nebo nějaká městská dopravní společnost bude třeba kupovat nějaké dobíjecí stanice, tak to půjde za ministerstvem pro místní rozvoj.
Peněz na tyto účely je opravdu hodně na dalších deset let. Rozdělovat se budou klasicky prostřednictvím rezortních operačních programů financovaných z evropského fondu obnovy. Kromě EU recovery fondu na to půjdou i peníze z Just transition fondu (Just transition fund má pomoci regionům EU vyrovnat se s důsledky přechodu k uhlíkové neutralitě, je součástí plánu na dosažení uhlíkově neutrální EU do roku 2050 v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou – pozn. red.). Využívat budeme i Modernizační fond.
Pak jsou ale některé záležitosti, o kterých se sice měsíce mluví a které spadají do kompetence vašeho ministerstva a ministerstva financí, ale nic se v tom neděje. Jak to vypadá například se zavedením mimořádných odpisů vybraného hmotného majetku zařazeného ve druhé odpisové skupině, respektive se zkrácením doby odpisování z pěti na dva roky? To se samozřejmě netýká pouze aut, mělo by to celkově povzbudit podniky k investicím, ale mohlo by to firmy podnítit i k nákupu nových vozů.
Tady už máme řešení hotové, jen ho teď ještě nemůžu říct. Nechceme, aby firmy měly pocit, že kdyby nekoupily auto teď, ale odložily to třeba o měsíc nebo ještě dále, že by měly lepší podmínky. Není to tak. Můžu vám prozradit, že to bude platit zpětně. Ale chceme to zveřejnit na speciálním briefingu až v momentě, kdy se to bude načítat v Poslanecké sněmovně do pozměňovacího návrhu zákona. (Podle informací ČA by to mělo být ještě na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny – pozn. red.)
S jakou zpětnou platností to bude?
Nechci to teď říkat, zatím to nevědí ani ti největší automobiloví hráči. Ale můžou být všichni v klidu a bez problémů auta nakupovat. Ale jak jste říkala, netýká se to jenom aut, týká se to valné části hmotných aktiv. Představíme to společně s dalšími opatřeními jako takový balíček podpory pro investování. Pracuje na tom ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu.
Co bude v tom balíčku ještě dalšího?
Součástí balíčku opatření na oživení naší ekonomiky má být taky novela nařízení vlády k investičním pobídkám. Chceme tak podpořit investiční aktivitu soukromých investorů a taky motivovat k aktivitě výrobce strategických produktů, které souvisejí s ochranou života a zdraví v mimořádných situacích. Počítáme třeba s tím, že se sníží minimální limity pro kvalifikaci do systému investičních pobídek nebo že výrobci strategických produktů nebudou muset plnit podmínku vyšší přidané hodnoty a budou moct dostat podporu až 10 procent způsobilých nákladů. Strategickými výrobky se míní vybrané ochranné osobní pomůcky, zdravotnické prostředky a farmaceutika s tím, že všechny projekty by nadále schvalovala vláda.
Podstatou toho všeho je nejen obnovit ekonomiku, což znamená zejména zvýšit HDP a snížit nezaměstnanost, chceme také vybudovat, respektive zvýšit státní odolnost, podpořit rozumná ekologická řešení a digitální rozvoj. Covidový program Antivirus se tak má změnit na kurzarbeit, kdy stát bude v krizových dobách i nadále přispívat na mzdy zaměstnanců, aby je nepropustili. Ale bude to více motivační a ve prospěch těch, co produkují, nikoliv těch, co stojí. Máme taky programy ekonomické migrace, které počítají s poskytováním podpory přímým zaměstnavatelům, kteří potřebují do České republiky přivést vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky. Firmy se podporují prostřednictvím půjček a záruk, kompenzujeme nájemné a máme řadu nových motivačních programů ve výzkumu a inovacích.
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond obnovy čerpat 35,7 miliardy eur, tedy přibližně 950 miliard korun. Fond obnovy z toho činí 182 miliard korun. Podle vyjádření premiéra Babiše pro média (denik.cz 21. 7. 2020 – pozn. red.) bychom peníze z tohoto fondu měli využít zejména na podporu automobilového průmyslu, investice do zdravotnictví nebo na digitalizaci. Platí to?
Ano, ale není to jen tohle. Musíme si uvědomit, že fond obnovy je určen na podporu reforem, na restrukturalizaci ekonomiky v době postkovidové. Jsou tam nějaké podmínky, které musí být splněny, například že 30 procent prostředků musí jít do zelené ekonomiky, že se musí investovat do nových technologií…
Jelikož to spadá pode mě jako místopředsedu vlády, alokoval jsem na to kvalitní tým lidí a živě diskutujeme o podmínkách s Evropskou komisí a zároveň připravujeme hospodářskou strategii, která bude vlastně tím základním dokumentem pro plán obnovy. Je to vlastně totéž. Bude ukazovat, kde chceme být v průmyslu, v zemědělství, v dopravě a dalších oblastech v horizontu pěti až deseti let.
S přípravou plánu obnovy pomáhá Národní ekonomická rada vláda (NERV). Jak vypadají její doporučení?
Shodujeme se v tom, že naší základní vizí je ekonomika postavená na přidané hodnotě. Současně je to postaveno na několika klíčových pilířích, přes které by se měly realizovat investice. Jedním z nich je pilíř digitalizace veřejného i privátního sektoru, pak je tam pilíř fyzické infrastruktury, ten je největší, to jsou chytré stavby v průmyslu, dopravě, energetice, zemědělství, pak je tam oblast vzdělávání se zaměřením na nové technologie, dále jsou tam určité institucionální reformy, výzkum a vývoj v oblastech, které určíme, a oblast zdravotnictví. A teď to všechno skládáme dohromady.
Znamená to tedy, že se plán obnovy nezabývá jednotlivými sektory průmyslu, tedy jmenovitě ani automobilovým průmyslem.
Automobilový průmysl tam samozřejmě máme, a to jak v oblasti nových technologií, tedy přechod na moderní výrobu, tak v oblasti čisté mobility, což je budování infrastruktury pro elektřinu, vodík, plyn a další na to navázané záležitosti. Ale rozhodně nepředpokládáme, že bychom z toho fondu dotovali nákupy elektromobilů.
Mimochodem, myslíte si, že české automotive firmy budou benefitovat z toho, že podporu nákupu aut, šrotovné, zavedli v některých jiných evropských zemích?
Kdyby se v Německu zavedlo klasické šrotovné, tak by to našim producentům samozřejmě pomohlo. V Německu to ale úplně typické šrotovné není.
Takže zpět k plánu obnovy. Pokud vím, Národní plán obnovy a Národní program reforem, jak se těm dokumentům správně říká, by měly být hotové někdy v polovině října, pak by je měla schválit vláda a poslat Evropské komisi. Pokud by se jí námi předložený plán nelíbil, znamená to, že bychom peníze nemuseli dostat?
Ne, tak to není, ty peníze jsou víceméně jisté. Ano, může se stát, že k němu bude mít Evropská komise připomínky a bude třeba ho nějak opravit. Stejné plány budou dávat i všechny další členské země, takže bude potřeba to nějak sladit. Ale na to je ještě čas. Finální rozhodnutí by měla Komise sdělit do 30. dubna 2021, v říjnu odevzdáme na Komisi první verzi plánu. Po konečném schválení začneme připravovat programy na čerpání.
Jaký je další časový plán?
Do konce roku 2023 musí být všechno, tedy celá ta suma, vyzávazkované. To znamená, že budou projekty už v té fázi, že u nich budou například smlouvy s dodavateli a bude přesně vyčísleno, kolik peněz na to bude potřeba. Proplaceno by pak všechno mělo být do konce roku 2026.
Odhaduji, že jedním z projektů, který by mohl být z peněz z fondu obnovy podpořen, by mohla být výstavba továrny na baterie pro elektromobily. Už před časem se objevila zpráva, že výstavbu zvažuje ČEZ. Mělo by jít o investici až za 27 miliard korun. Spolupracujete na tom nějak?
Plán není směrován na konkrétní projekty, ale na oblasti. S ČEZem komunikujeme velmi intenzivně. Dnes je to zejména energetická společnost, ale s odklonem od uhlí bude hledat další investiční příležitosti. Jeden z prvních kroků, které jsme v téhle oblasti udělali, bylo, že ČEZ se stal vlastníkem majoritního podílu v české firmě Geomet, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách. To je jen krok k tomu, aby vybudoval „gigafactory“ na výrobu baterií.
ČEZ je dnes jedním z nejgramotnějších velkých, středoevropských investorů, je to zdravá firma s dostatečným kapitálem a nedovedu si představit, kdo jiný by to u nás dokázal. Já to společně s nimi sleduji, diskutujeme výši investice, počty zaměstnanců i lokalitu. ČEZ dnes vybírá spoluinvestory jak v oblasti chemie, tak v oblasti automobilového průmyslu. Vidím ten projekt jako velmi reálný.
Jaká lokalita připadá v úvahu?
Pokud vím, řeší se zatím dvě možné lokality, jedna je na Sokolovsku, druhá v severních Čechách. Rozhodnout musí ČEZ. Naší ambicí je, aby to bylo v regionu, který je nějak postižený. Jestliže tady skončila těžba uhlí, bylo by dobré vytvořit tady nějaké jiné pracovní příležitosti.
Už jsme na začátku zmínili brexit, ještě bych se k němu vrátila trochu z jiné strany. V souvislosti s odchodem Velké Británie z EU se hovoří také o tom, že bychom mohli využít příležitost a přitáhnout k nám nějaké investice, které se třeba hodlají z Británie přesunout na kontinent. Dělá se v tom něco?
Dobrá zpráva je, že Česká republika byla asi před měsícem vyhlášená mezi top deseti zeměmi světa, kam se doporučuje investovat. Je to už „postcovidový žebříček“, kterou udělal jako každoročně CEO Magazin, což je periodikum, které odebírají šéfové všech světových korporací. Z Evropy je v této desítce jen Velká Británie, Polsko a my. Vděčíme za to stabilitě prostředí, bezpečnosti, daňovému prostředí, vzdělanosti, pracovní síle.
A pak jsou samozřejmě k přilákání investorů důležité i nějaké legislativní nástroje. Chystáme se teď představit změnu nařízení vlády o investičních pobídkách, o které jsem už mluvil dříve. Investiční pobídky by měly být jednoznačně zaměřené na přidanou hodnotu, výzkum a vývoj, rozhodně už nechceme podporovat montovny. Nebudeme to dělat novelou zákona, protože to by trvalo dlouho a my chceme rychle motivovat firmy k investicím. To se nebude týkat jen zahraničních společností, ale hlavně českých subjektů.
Stále bude o každé jednotlivé velké investici rozhodovat vláda: tomu dám pobídku, tomu ne? Nemůže to některý z investorů považovat za diskriminační?
Ano, tak to bude. Už nechci být automat na podepisování investičních pobídek. Jestliže někomu dáváme stamilionové pobídky, tak je správné, aby se k tomu každý ministr vyjádřil a vláda přijala nějaké rozhodnutí. Jsou to projekty, které tady budou dlouhou dobu.
Zdá se, že teď sem moc zahraničních investorů nechodí, možná postcovidový útlum? Jednáte teď s nějakou významnou firmou o případné investici v ČR?
Některé firmy naopak vidí v současné době investiční příležitost, protože právě dnes můžou dostat zajímavou pobídku. My jednáme s investory průběžně. V současnosti můžu říct jen to, že dva z nich jsou opravdu „světová liga“, ale to ještě neznamená, že sem opravdu nakonec přijdou, většinou jednají s více zeměmi.
Investoři z oblasti automobilového průmyslu to asi nebudou. A upřímně: chtěl byste tady dalšího velkého hráče ze sektoru automotive?
My chceme každého kvalitního investora, který tady bude vyrábět něco s vysokou přidanou hodnotou a platit daně. Ale je nepravděpodobné, že by sem teď přišel nějaký velký světový výrobce a postavil tady fabriku. V Evropě jsou teď podle mého názoru karty na nějaký čas rozdané.
Před nedávnem jste se vy a premiér sešli s novým šéfem ŠKODY AUTO Thomasem Schäferem, abyste si vyjasnili, jakým směrem se automobilka dál vydá. Získal jste z toho pocit, že odboráři v automobilce se obávají zbytečně, když si myslí, že by se ŠKODA měla přeorientovat na levné vozy?
Myslím, že už se to trochu zklidnilo. Možná ta rétorika ze strany VW nebyla úplně nejšťastnější, možná to taky všechno bylo trochu zkreslené překladem. Naše stanovisko je jasné: ŠKODA AUTO je pro nás klíčovým investorem, naprosto zásadním výrobcem, navíc je to společnost, která v Česku suverénně nejvíc investuje do výzkumu. A navíc je to i srdeční záležitost.
Na druhé straně Škodovka taky čerpá podporu, například z programu Antivirus čerpala ve slušné míře. Rádi jim podporu poskytneme, ale musí existovat nějaký vztah mezi nimi a státem. Samozřejmě jim nemůžeme zasahovat do toho, co mají vyrábět, ale chceme být účastni diskuzí o jejich vizích a o strategii. Nový šéf jasně deklaroval, že budou nadále investovat do výzkumu 20 miliard korun ročně. To pro mě byla klíčová informace, protože to je ten indikátor budoucnosti. Nebude ani žádný ústupek z kvality a prototypy nových vozů tak, jak byly plánované, pojedou dál. No a jestli chtějí být zároveň agresivnější i v té úrovni levnějších vozů, proč ne, to je v pořádku. Podstatné je, že značka Škoda bude stále značkou vysoké kvality jako teď.
Libuše Bautzová
Rozhovor byl publikován v magazínu Český autoprůmysl 3/2020
