17/6/2025
Margita Rejchrtová, generální ředitelka Tawesca, stojí v čele firmy, která už dávno není jen „dcerou“ Tatry – dnes je spolehlivým partnerem pro Škodu Auto i světové výrobce zemědělské a manipulační techniky. | Foto: Tawesco
Firma Tawesco vznikla vyčleněním z Tatry už v roce 1995, mediálně však dodnes zůstává jakoby v jejím stínu. Margita Rejchrtová stojí v jejím čele šest let a říká, že výhradní závislost na tomto výrobci těžkých nákladních vozidel už je dávno minulostí. Tawesco živí hlavně jiní zákazníci. Bez dílů z jeho lisovny by například nevyjela žádná škodovka. Zakázky pro automotive představují necelou polovinu obratu a kopírují vývoj v automobilovém sektoru. „Nových modelů vozů celkově na trhu ubývá a některé díly, které se vyráběly pro nový model nově, se využívají z úsporných důvodů i v dalších modelech,“ uvádí Margita Rejchrtová jeden z faktorů, který ovlivňuje výrobu Tawesca.
Tawesco je strojírenská firma s klíčovým významem pro řadu odběratelů, jako jsou Škoda Auto nebo Tatra Trucks. Přesto zůstává široké veřejnosti téměř neznámá. V médiích se objevuje takřka výhradně jen v souvislosti se svým vlastníkem, skupinou PROMET GROUP, nebo se společností Tatra. Vysvětlete tedy na úvod, jaký je vztah mezi těmito firmami.
Skupina PROMET GROUP je od roku 2011 stoprocentním vlastníkem Tawesca a Tatra je odběratelem jeho produkce. Ale taky společnost, ze které firma vznikla, když se z ní v roce 1995 vyčlenila výroba lisovacího nářadí. Později se k nářaďovně přidala lisovna a nakonec jsme v roce 2004 odkoupili od Tatry tehdejší svařovací operace.
Tawesco je dnes klíčovým členem skupiny PROMET GROUP.
Co vlastně znamená název Tawesco?
Tawesco je složeninou anglických slov Tatra, Welding jako svařování, Stamping jako lisování a Company. Lisování a svařování, výroba nástrojů a přípravků, těžké svařence, montáž a vlastní konstrukce – to je to, co dnes představuje náplň činnosti Tawesca.
Společnost Tawesco, za kterou zodpovídáte, také není jen jedna firma.
Ano, je to tak. Výrobu kopřivnického Tawesca doplňuje produkce našich dceřiných společností Tawesco Automotive v Úvalech u Prahy a ve středočeských Pečkách plus Stecomtry v Novém Jičíně. Všechny tyto firmy patří do strojírenské divize Prometu.
Kopřivnické Tawesco je vlajková loď, zaměřuje se na výrobu lisovacího nářadí a svařovací přípravky, výlisky a svařence převážně pro automobilový průmysl, ale také pro zemědělství, lesnictví a manipulační techniku.
Tawesco Automotive vyrábí lisované a bodově svařované díly pro automobilový průmysl, a to jak pro výrobce osobních, tak nákladních vozů. Hlavním odběratelem produkce této firmy je Škoda Auto. S kopřivnickým Tawescem si dělí zakázky podle vytíženosti, logistické výhodnosti nebo technologického zpracování.
Stecomtra je výrobce podvozkových rámů, návěsů, přívěsů a komponent pro kamionové návěsy včetně povrchové úpravy, lakování a finální montáže. Zákazníkem je například firma Schwarzmüller.
Propojením našich činností vzniká unikátní kombinace výrobních procesů, která nabízí kompletní řešení různých typů dílů určených pro montáž do vozidel, strojů a další techniky.
Jakou část vaší výroby představují kusové zakázky a jakou sériová výroba?
Záleží na tom, o jakého zákazníka a z jakého oboru jde. Když si vezmeme zákazníka, jako je třeba Škoda Auto, tak u výroby jeho lisovacího nářadí jde samozřejmě o kusovou výrobu, ale u produkce, jako jsou výlisky a svařence, například rámky oken, vyrábíme série přes 100 tisíc kusů ročně, protože dodáváme pro všechny její modely.
Tawesco je tak velmi flexibilní. Byli jsme dříve zvyklí dělat pro Tatru menší série, tak okolo 1500 kusů, podle objemu jejich výroby. Ale byli jsme schopni reagovat I na objednávku třeba deseti kusů.
Dneska například pro předního světového výrobce zemědělské techniky John Deere dodáváme středně velké série od 800 do dvou tisíc kusů, podobné počty se týkají výrobců vysokozdvižných vozíků nebo výroby konstrukcí strojů pro kácení lesa, které dodáváme do Finska.
Jak se vyrábějí malé série? Máte na každou speciální linku?
Vyrábíme je na mechanických lisech. Je to náročné na plánování, ale je to nejefektivnější. Kromě toho jsme zainvestovali do hydraulického lisu, který využíváme pro tyto menší objemy a kde se používá silnější materiál nebo je potřeba pomalejší tváření materiálu pro vylisování hlubokých tahů. Typická produkce na těchto lisech jsou díly pro manipulační techniku, například bagříky pro Bobcat.
Jakou část z vašeho obratu představují dodávky pro automotive?
Je to 48 procent. Výrazně jsme za posledních deset let diverzifiovali portfolio zákazníků.
Už jste zmínila některé důležité zákazníky, například Škodu Auto. Můžete jmenovat další významnější odběratele?
Z automobilového průmyslu je to dále Audi, Porsche, Volkswagen nebo Iveco a samozřejmě stále i Tatra, z dodavatelů například Magna Steyer, Inalfa nebo Benteler. Mimo automotive dodáváme například výrobci zemědělské techniky John Deere, Doosan Bobcat nebo Kion. Teď jsme získali velkou zakázku od firmy Jungheinrich, výrobce vysokozdvižných vozíků.
Jak významný klient je pro vás dnes Tatra?
Když jsem před dvaceti lety v Tawescu začínala, představovaly dodávky do Tatry asi 30 procent. Dnes je to osm až devět. Tatra je tak důležitá, ale určitě to není zákazník, na kterém bychom byli závislí. Dodáváme jim potřebné součásti na vozy Tatry a budeme dodávat dál.
Dodávky pro automotive tvoří dnes necelou polovinu obratu Tawesca. Margita Rejchrtová sází na širší portfolio – vedle Škody Auto dodávají i Audi, Porsche, John Deere nebo Jungheinrich. | Foto: Tawesco
Rozhlížíte se teď víc mimo sektor automotive? Hodně se teď mluví o obranném průmyslu.
Tím, že část produkce dodáváme do Tatry, nějaké procento z toho míří do obranného průmyslu i dnes.
Nové zákazníky samozřejmě hledáme, ale ne výhradně v obranném průmyslu. Před nedávnem jsme představili našim majitelům novou pětiletou strategii, kterou stavíme na oblastech, kde jsou naše kompetence, to znamená dodávky produktů naší svařovny, lisovny a nářaďovny. V tom vidíme pořád velký potenciál. Tawesco je velmi unikátní firma, která spojuje pod jednou střechou výrobu lisování, svařování i výrobu nástrojů a přípravků. V tom jsme opravdu lídr na evropském trhu, neznám žádnou podobnou konkurenční firmu.
Pro představu, naše nástrojárna je hned po Škodovce druhá největší v republice a jedna z největších v Evropě. Jde často o velmi složité lisovací nástroje jak z hlediska přesnosti rozměrů, tak z titulu kvality zpracování pro povrchové audity. Některé velmi složité a rozměrné nástroje děláme ve spolupráci se zákazníky, tedy s automobilkami, jindy už hotové sady těchto nástrojů zpracováváme přímo na jejich linkách.
Můžeme nabídnout i některé služby, které jsou v Evropě spíše výjimečné. Umíme udělat výlisek až do síly šest milimetrů, tedy silnější, než se používá v automotive, a ten navíc dokážeme svařit. Těmto produktům říkáme lisované svařence a dodáváme je firmám jako Kion ve Stříbře, který vyrábí výsuvné a ručně vedené vozíky. Tato kompetence nás hodně posunula dopředu.
Snažíme se rozšířit portfolio zákazníků v oblasti těžkého svařování. Jsem moc ráda, že se nám podařilo získat například dánskou firmu Hydrema, které brzy začneme dodávat kabiny.
Ale jak už jsem říkala, naši zákazníci se rekrutují i z oblasti zemědělství, manipulační techniky nebo z lesnictví, kde se snažíme získat nové partnery. Rozhlížíme se nově v oblasti energetiky.
Kdo jsou v Evropě vaši konkurenti?
To je obtížné říct. Tím, že se pohybujeme ve více oblastech, máme konkurentů víc, v každé oblasti někoho jiného. Nikdo ale není tak komplexní jako my.
Trh, zejména ten automobilový, se dramaticky mění. Registrujete to? Jak to na vás doléhá?
Samozřejmě, trh se mění a my na to musíme reagovat. Jedním z trendů poslední doby je to, že ubývá počtu nových modelů aut a některé díly, které se vyráběly pro nový model nově, se využívají z úsporných důvodů i v dalších modelech. Pro nás to třeba znamená, že se zužuje prostor pro výrobu lisovacího nářadí. Reagujeme na to tak, že některé obráběcí stroje, které byly určeny pro kusovou výrobu, se dnes začínají orientovat i na sériovou výrobu, protože pro naši svařovnu potřebujeme sérii obrábění. A na našich zkušebních lisech v nářaďovně si pomáháme v lisování nějakých malých sériích. Takže se snažíme optimalizovat kapacity zařízení, která byla dříve určena výhradně pro kusovou výrobu. Soustředíme se také víc na výrobu přípravků. Kromě lisovacích nástrojů děláme v nářaďovně třeba svařovací přípravky pro firmy, jako je Iveco nebo Škoda Transportation.
Předpokládám, že nástup elektromobility vás nijak neovlivňuje.
Tím, že jsme dodavatel lisovaných dílů, tak ne – s výjimkou toho, co jsem už říkala: že se vyrábí menší počet modelů. Naopak ale zase přibývají nějaké nové díly pro plug-in hybridy.
Registrujete nějaké další změny, nové požadavky ze strany zákazníků?
Ano, jsou to požadavky na větší komplexnost dodávek směrem k lakovaným nebo montážním dílům. My jsme za to rádi, protože to je jedna z hodnot, které máme: maximálně zákazníkům vycházet vstříc.
Na základě poptávky zákazníků po specifických výrobcích nyní také chystáme spolupráci s významným indickým partnerem. Bude se týkat dodávek komplexních svařovaných sestav pro automobilový průmysl. Detaily ale ještě nechceme zveřejňovat.
Jaké výsledky vykázalo Tawesco minulý rok?
Máme zatím jen neauditované výsledky. V rámci Tawesca máme tržby okolo tří miliard korun a zatím neauditovaná EBITDA by měla být kolem 248 milionů korun. Je to zhruba na stejné úrovni jako v loňském roce.
Jak vypadá výhled na letošní rok?
Odhaduji, že budeme kopírovat loňský rok. Objem zakázek od některých zákazníků klesá, pociťujeme to třeba u vysokozdvižných vozíků nebo obecně v zemědělství.
O celkovém trendu v automotive jsem už mluvila. Jsme rádi, že se daří Škodovce, což je pro nás velmi důležitý zákazník. Mimo výlisky a svařované sestavy pro ně děláme například lisovací nástroje na výrobu postranic, kapot, blatníků a dalších výlisků, které jsou v aute. (děláte nástroje nebo přímo výlisky?
Dodáváme i série do Audi nebo do Porsche.
Základním výrobním materiálem je pro vás ocel. Odkud ji berete?
Polovinu naší oceli na lisování bereme z Jižní Koreje. Už před patnácti lety jsme tam začali spolupracovat s jednou tamní nástrojárnou a dovoz oceli jsme nastartovali v roce 2019. Musím říct, že na začátku k tomu byli naši kolegové lisaři hodně skeptičtí, protože do té doby jsme brali sto procent materiálu z evropských hutí. Ale po prvních dodávkách a prvních zkouškách byli nadšeni kvalitou.
Vyplatí se to jako vozit ocel přes půl zeměkoule?
Nám ano. Náklady na dopravu vyváží vysoká kvalita svitků, které odebíráme. Máme naprosto minimální reklamace. Navíc se nedostáváme nikdy do problémů s dodávkami, protože nám firma potřebný objem vždy drží. Druhých padesát procent oceli bereme stále z evropských hutí, částečně přímo od nich a částečně přes dělicí centra, odkud odebíráme tvarové nástřihy.
Samozřejmě stále se rozhlížíme po dalších místech, odkud by se dalo dovážet, zkoumáme třeba možnosti Turecka nebo I Číny.
V Česku není žádný dodavatel, který by vás uspokojil?
Bereme nějaké materiály pro naši těžkou svařovnu ze společnosti Liberty. Ty se ale nehodí pro automotive. Takové, které potřebujeme, nevyrábí v České republice nikdo.
Ještě zpět ke korejské oceli. Koncem loňského roku jsme vydali tiskovou zprávu, že si Hyundai Steel vybrala vaši společnost jako prvního partnera v Evropě pro zavádění takzvané zelené oceli na evropský trh. O co konkrétně jde?
Už v září dorazila k nám do Kopřivnice z Jižní Koreje první zásilka oceli vyrobená metodou Pre-melting EAF, kterou budeme v naší lisovně testovat. Oni ji nazývají “zelená”, my jí říkáme “redukovaná”. Jde v podstatě o to, že tato ocel je vyráběná pomocí elektrických pecí, takže při výrobě se produkuje podstatně méně CO2. Nicméně je potřeba počítat s tím, že tahle ocel, která má stejné vlastnosti jako ta „tradiční“, je podstatně dražší, zhruba o 200 eur na tunu.
Už výrobky z ní nabízíte zákazníkům? Je o to zájem?
Zatím takový požadavek nepřišel, ale my jsme připraveni.
Když sledujete, co se děje na evropském a na světovém trhu, zejména jak se vyvíjí průmysl, do kterého dodáváte svou produkci, jak byste současnou situaci popsala?
Byla jsme letos na dvou výstavách, v Las Vegas na technologické výstavě CES a na autosalónu v Šanghaji. Obojí byl velký zážitek. Rychlost vývoje je dechberoucí, zejména co se týče čínského automobilového průmyslu. Je jisté, že čínské automobilky půjdou na evropský trh – a naším cílem bude jim dodávat.
Tawesco odebírá ocel z Jižní Koreje a zmínila jste, že se také díváte do Číny, zda by se nadal vozit materiál tamodtud. Jenže pokud by připadalo v úvahu vozit z Číny materiál, proč by se nedaly vozit i hotové polotovary, tedy taková produkce, kterou vyrábíte vy? Nehrozí tahle konkurence?
Jak v které oblasti. Určitě nás může ohrozit a historicky nás už ohrožovala výroba lisovacích nástrojů v Asii, ať je to Čína, Korea, Tchaj-wan a dneska i Vietnam. Museli jsme se s tím popasovat. Určitým přelomem byl covid, kdy zadavatelé, tedy evropské automobilky, začaly chtít, aby se nástroje vyráběly v Evropě – ale za asijské ceny. Takže pokud udržíme nízké ceny, tak budeme dodávat.
Co se týká dodávek velkých lisovaných dílů a komplexních svařenců, tak tam nás čínská konkurence neohrožuje. Doprava by byla extrémně drahá a to by nikdo nechtěl platit.
Kde se nás čínská konkurence už znatelně dotkla, to jsou dodávky pro zemědělskou a manipulační techniku. Jak už jsem zmínila, poklesl zájem o dodávky pro vysokozdvižné vozíky nebo po malý bagřících. Ty začala Čína dovážet do Evropy celé.
Velké lisované díly a technicky náročné svařence zůstávají pro Tawesco stabilní oporou byznysu — na rozdíl od menších dílů se je nevyplatí dovážet z Asie kvůli vysokým nákladům na dopravu a složité logistice. Díky tomu firma drží náskok před levnou konkurencí. | Foto: Tawesco
Pokud jde o zákazníky v automotive, na jak dlouho máte nasmlouvané dodávky? A celkově, na jak dlouho dopředu máte nyní dopředu zaplněné objednávkové knihy?
Co se týká automotive, typicky jde o dodávky po dobu pěti až šesti let. S prodlužováním životnosti modelů se ale může stát, že se i objednávky o několik let prodlouží.
Podobná situace je také v oblasti těžkých svařenců. Dodávky pro některé výrobce vysokozdvižných vozíků nebo pro John Deere jsou nasmlouvané na pět let.
Co se týká nářaďovny, která tvoří asi deset procent obratu firmy, tam to zasmluvněné samozřejmě nemáme. Ale podle dlouhodobých projektů našich zákazníků máme výhled na dva až tři roky dopředu, takže víme, že zhruba 30 procent kapacity je naplněno. Zbytek je práce obchodního úseku, najít další zakázky.
Co se týká Tatry, to je víceméně taky zakázková výroba.
Zmínila jste dodávky pro John Deere. Dodáváte jim přímo do USA? Dotýkají se vás nějak cla na vývoz do USA?
Dodáváme do evropských závodů, které zase dodávají evropským zákazníkům. Takže se nás americká cla nedotýkají, zatím jejich riziko jen vyhodnocujeme.
Co se nás ale velmi dotklo, to je konflikt a Ukrajině. Ukrajina a Rusko byly naším významným odběratelem zemědělských strojů našich zákazníků. Představovalo to pro nás dvacetiprocentní propad zakázek, který jsme museli něčím nahradit. A to se nám naštěstí povedlo.
Co považujete teď aktuálně za největší problém pro vaši výrobu?
Samozřejmě, tak jako všechny ostatní firmy, nás negativně ovlivňuje současná celková nejistota a nestabilita. A pak už zmíněná čínská konkurence. Musíme se hodně snažit, abychom dosáhli požadovaných marží.
Jste ve funkci CEO šest let. Kdybyste měla říct, co pro vás za tu dobu bylo nejtěžší období, co by to bylo? Třeba covid?
Ne ne, na to, co jsme dokázali za covidu, jsem naopak hrdá. Nezastavili jsme firmu ani na jeden den. V automotive sice byly nějaké výpadky, ale naštěstí Tatra jela pořád a chodily i požadavky dalších zákazníků – a my jsme je dokázali všechny uspokojit.
Pro mě byl nejtěžším životním obdobím rok 2023, kdy zemřel pan Matera (René Matera, významný ostarvský byznysmen, zakladatel a majitel holdingu PROMET GROUP, tedy i Tawesca – pozn. red.). Byli jsme si lidsky i profesně velmi blízcí. Nešlo o to, že bychom ve firmě najednou nevěděli, co dělat, protože bylo jasné, že firmu postupně převezme nová generace. Ale bylo to těžké lidsky.
Dnes má PROMET GROUP novou generální ředitelku, Denisu Materovou, se kterou mám také dobrý vztah. Ale samozřejmě všechno je jiné.
Když jste zmínila odchod pana Matery, ony se pak začaly „dít různé věci“ související s majetkovými přesuny mezi Prometem a Tatrou a ve skupině není dodnes úplně klid. Jak to pociťujete vy u vás ve firmě?
Ano, mvedou různé diskuze mezi akcionáři, ale já nejsem jejich součástí. Jako profesionál se tímto ve své roli nenechávám nijak ovlivnit. Tawesco je dodavatel do Tatry a děláme všechno proto, abychom uspokojili naše závazky. Víc to nyní nechci komentovat.
Je pravda, že se máte stát členkou představenstva Tatry?
Ano – v případě, že se na tom shodnou obě strany. Budu ráda, když se budu moct účastnit rozvoje Tatry, protože vím, že Tatra byla a je dodnes pro rodinu Materových srdeční záležitostí. A i já jsem s ní spjatá od svých začátků
Součástí dění v posledním roce je i změna akcionářské struktury Tatry. PROMET GROUP se dohodla na prodeji poloviny svého podílu v Tatře skupině STV INVEST, jednomu z klíčových hráčů v českém obranném průmyslu. Znamená to něco pro vás?
Může to pro nás znamenat další příležitosti – dodávky dalšímu partnerovi z oboru, který roste. Ale zatím k tomu nemůžu říct víc, s kolegy z STV budu mít teprve schůzku.
PROMET GROUP také před nedávnem založila společný podnik s firmou SKH SMC z indické skupiny Krishna, který se – podle dostupných informací – bude zabývat vývojem, testováním i výrobou lisovaných a svařovaných sestav z oceli a hliníku. Vy jste už v některé z předchozích odpovědí zmínila potenciální spolupráci s indickou firmou, o které ale zatím nechcete nijak podrobně mluvit. Týká se to právě této firmy?
Ano. Tahle spolupráce by měla být jednou z cest, jak reagovat na změny na trhu a na požadavky na komplexnost dodávek. Tato indická firma má podobný výrobní program jako my, také dodávají do automotive, také mají vlastní nástrojárnu, ale vyrábějí i kabiny. Nechci ještě úplně říkat detaily, protože v současné době se všechno teprve řeší. Ale už se těším na spolupráci, protože to bude znamenat další posun pro firmu. Každý nový zákazník nás obohacuje. S tím, jak přibývají nové zakázky, rostou i kompetence našeho technického personálu.
Kolik zaměstnává Tawesco celkem lidí a v jakých profesních skupinách?
Celá skupina Tawesco zaměstnává něco málo přes tisíc lidí. Kromě lisovny, svařovny a nářaďovny máme také vlastní konstrukci, přičemž naši konstruktéři spolupracují s konstruktéry v naší spřátelené nástrojárně v Koreji.
Mezi naše významné kompetence patří určitě sváření, a jsou pro nás tudíž důležití svářeči. Přestože se snažíme intenzivně robotizovat, tak pořád budeme mít potřebu ručního svařování. Ta se týká především zakázkové výroby rámů na Tatru, kterých děláme asi 130 měsíčně. S tím počítáme i nadále, takže svářeči jsou pro nás hodně důležití.
Lisovna Tawesca prošla za posledních deset let investicemi za dvě miliardy korun, výroba pro automotive je dnes plně robotizovaná. Přesto zůstává nenahraditelná i ruční práce — firma proto svářeče nejen školí ve vlastním středisku, ale nově je posiluje i o kvalifikované kolegy z Filipín. | Foto: Tawesco
Nejsou svářeči “nedostatkové zboží”?
Máme jich dnes přes stovku, potřebovali bychom jich tak 120, 130. Loni jsme dostali posilu, nabrali jsme dvanáct svářečů z Filipín. Máme je jako kmenové zaměstnance a jsme s nimi maximálně spokojení. Jsou milí, pracovití, a navíc umí anglicky. Teď v létě chystáme další vlnu a přijmeme z Filipín další kolegy.
Co se týče získání nových svářečů v našem okolí, není to lehké, protože i další podniky v regionu je potřebují.
Zřídili jsme si proto u nás také tréninkové středisko, které slouží ke kontinuálnímu školení našich svářečů, a projde jím každý svářeč, který k nám nastoupí. Požadavky zákazníků se mění a je třeba na to reagovat.
Svářeče potřebujete, protože značný objem práce je třeba dělat ručně, jak jste říkala. Jak jste na tom tedy celkově s technologiemi? Jak dalece je vaše výroba automatizovaná a robotizovaná?
Co se týká lisovny, tam jsme za posledních pět let investovali zhruba miliardu korun, od roku 2011, kdy jsme se stali součástí skupiny PROMET GROUP, to byly dvě miliardy. První miliarda šla víceméně jen do toho, abychom udrželi krok s konkurencí, protože do té doby se do lisovny nijak významněji neinvestovalo. Druhá miliardy už ale směřovala k tomu, aby rozšířila naše kompetence. Pořídili jsme si hydraulický lis a začali jsme dodávat lisované svařence. Investovali jsme do 3D laseru na ořezy. Snažíme se robotizovat všechno, co robotizovat lze, včetně těžké svařovny.
Výroba pro automotive je kompletně robotizovaná. Jen v souvislosti s novým Kodiaqem a novým Superbem jsme investovali do robotických pracovišť asi 100 milionů korun.
Co se týká nástrojárny, tak nástrojářská práce robotizovat nejde, tam je ten podíl ruční práce stále významný, mimo jiné proto, že nástroje je třeba ručně dolešťovat.
Kdysi jste v jednom rozhovoru zmínila, že byste chtěla dostat Česko mezi evropskou špičku v lisování a svařování. Jak daleko na té cestě jste?
Myslím, že na špičce jsme už dnes. U řady zakázek na evropském trhu soutěží tři významné firmy a jednou z nich je Tawesco.
Samozřejmě, pořád je co zdokonalovat. Už několikrát jsem zmínila komplexnost, kterou chceme dále rozšiřovat. Daří se nám to už teď. S novým zákazníkem vždycky začnete v nějakých malých objemech a na nějakých jednoduchých dílech a postupně přecházíte k tomu složitějšímu. Tak jsme začínali třeba s firmou John Deere, které jsme zpočátku dodávali jen jednoduché svařence a dnes jde o dodávky opravdu velmi komplexních svařenců. Podobně to bylo s firmou Kion, pro kterou dnes děláme kompletně celé šasi vysokozdvižného vozíku, což je technicky hodně náročné. Tím, že jsme se etablovali v těchto dodávkách, získali jsme další velké zakázky od firmy Jungheinrich.
Co se týká výroby nástrojů, i tam jsme na špičce. Jde o velmi náročnou disciplínu, kde se pohybujeme v tolerancích desetin milimetrů.
Na závěr jednu osobní otázku: Jak jde dohromady český jazyk, který jste vystudovala, s tím, co dnes děláte?
Je to paradox, že. Já vlastně vůbec nejsem technický typ. Na technické detaily mám proto ve firmě řadu kompetentních kolegů.
Chodila jsem do jazykové školy a pak jsme chtěla studovat angličtinu. Jediný způsob, jak to bylo tehdy možné, bylo na Filozofické fakultě. Vystudovala jsem tedy angličtinu a český jazyk. Měla jsme ráda i češtinu, ale nikdy jsme nechtěla učit, představovala jsem si, že se budu živit překladatelstvím. Po studiu jsem odjela do zahraničí a když jsem se vrátila, tak jsem chtěla pracovat někde ve výrobě. Lákala mě ta dynamika, která je ve fabrice. Angličtina mi otevřela dveře k tomu, abych mohla dělat obchod. Tím jsem také před dvaceti lety v Tawescu začínala.
Hodně si cením dobrých vztahů a snažím se je navazovat i s našimi zákazníky. Ve mé roli je to dokonce tak, že musím mít přátelské vztahy nejen se svými zákazníky, ale i s konkurenty. Pokud třeba nějakou zakázku na výrobu výlisků nedostaneme my, ale dostane ji nějaký konkurent, Tawesco pro toho konkurenta může vyrobit nástroje na lisování. No a k tomu budování přátelských vztahů se český i anglický jazyk hodí.
Margita Rejchrtová strávila celý svůj profesní život ve výrobních společnostech. Začínala v obchodních odděleních společností Korado a Tafonco. Od roku 2005 působí ve společnosti Tawesco, kde začínala na pozici obchodní ředitelky. Posledních šest let je pak její generální ředitelkou a jednatelkou.
