12/8/2024
Partnerství mezi čínskými a evropskými výrobci se nyní posouvá do úplně nové podoby. | Foto: EP presse service
Spolupráce mezi Čínou a Evropou v automobilovém průmyslu začala před 40 lety, když byl v Číně z dovezených dílů smontován první Volkswagen Santana. Partnerství mezi čínskými a evropskými výrobci se nyní posouvá do úplně nové podoby. V čele tažení do „Říše středu“ jsou přitom německé společnosti – i přesto, že v červenci loňského roku německá vláda vyzvala největší firmy, aby svou závislost na Číně snížily.
Čínskému trhu po léta dominovali globální výrobci automobilů ve spojení s místními partnery. Pro mnohé z nich se stal i tím nejdůležitějším, protože jim stabilně generuje vysoký příjem. Jenže jak ukazují data Čínské asociace výrobců automobilů (CAAM), větší podíl na největším automobilovém trhu světa už získaly čínské značky. Ty západní bojují alespoň o udržení, protože si dobře uvědomují, že úspěch v Číně je nezbytný pro jejich přežití.
Čínské odborné znalosti v oblasti efektivity výroby ve spojení s jejich technickou převahou v elektrifikovaných pohonech a informačních systémech radikálně změnily postavení obou stran. Situace je pro evropské společnosti ještě mnohem komplikovanější vzhledem k tomu, že Číňané jsou mnohem rychlejší v realizaci nových projektů, disponují nejmodernějšími technologiemi, ale také mají pod kontrolou zdroje klíčových surovin.
Obrovský čínský trh je silným magnetem pro zahraniční investice. Přitom došlo k radikálnímu obratu – místo do budování výrobních továren a výrobních technologií směřují prostředky do výstavby výzkumných a vývojových center. Důvěru zahraničních investorů má posílit řada vládních opatření. Čínská státní rada například vydala oběžník, v němž vyzývá příslušná oddělení a regionální úřady k podpoře zřizování výzkumných a vývojových center financovaných ze zahraničí.
„Množství výzkumných a vývojových center financovaných ze zahraničí se v Číně rozrostlo jako houby po dešti, zejména ve třech hlavních mezinárodních technologických inovačních centrech v zemi, konkrétně v Pekingu, v Šanghaji a v oblasti Kuang-tung (Guangdong)-Hongkong-Macao,“ uvedl během brífinku o obchodní politice významný představitel ministerstva pro vědu a techniku Wu Jiaxi.
Podle vyjádření představitelů ministerstva obchodu a ministerstva pro vědu a techniku, zveřejňovaných na webových stránkách těchto úřadů, rostoucí počet zahraničních klastrů výzkumných a vývojových center v Číně hraje důležitou roli při vytváření otevřeného inovačního ekosystému Číny. Z rozhodnutí komunistické strany Číny se vytvářejí podmínky pro nalákání dalších investic do vývoje špičkové techniky a technických inovací, což podporuje rychlý růst globálních průmyslových a inovačních řetězců.
Průmyslový park Su-čou, kde od roku 1999 působí také společnost Bosch. Ta letos získala souhlas se zahájením druhé fáze výstavby výzkumného, vývojového a montážního centra, zaměřeného na komponenty NEV (vozidel na nové energie) a výzkum a vývoj autonomních systémů. | Foto: Suzhou Industry Park
Od roku 2012 do roku 2021 se investice do výzkumu a vývoje v Číně financované velkými průmyslovými korporacemi ze zahraničí zdvojnásobily na více než 337,7 miliard jüanů (v přepočtu víc než bilion korun). Silnou přitažlivost Číny pro výzkumná a vývojová centra financovaná ze zahraničí lze přičíst několika klíčovým faktorům počínaje obrovským otevřeným trhem přes komplexní průmyslový ekosystém až právě po v poslední době velmi vstřícné podnikatelské prostředí. Jednou z klíčových předností Číny při budování center výzkumu a vývoje je rovněž zázemí technicky vzdělaných pracovníků, kteří dnes především v Evropě chybějí.
To, jak je čínská vládní politika v tomto ohledu úspěšná, dokládá žebříček vědeckých a technologických klastrů pro rok 2023, který vydala Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) a který uvádí místa, v nichž se soustřeďují nejvýznamnější světové vědecké a technologické aktivity. Mezi 100 nejvýznamnějšími vědeckými a technologickými klastry ve světě se jich 21 nachází ve Spojených státech, devět v Německu a po čtyřech mají Japonsko, Jižní Korea, Indie a Kanada (z východní Evropy se v žebříčku objevuje pouze Polsko). Ovšem zemí, která vytvořila nejvyšší počet nových míst pro výzkum a vývoj na světě, je Čína, kde se nachází 24 vědeckých a technologických klastrů, což je o tři víc než v roce 2022. Podle údajů WIPO z roku 2022 Čína také podala nejvíc patentových přihlášek.
Čínské vedení si je dobře vědomo, že hnací silou ekonomiky založené na inovacích jsou především mladé vědecké a technické talenty. Vedení komunistické strany proto klade velký důraz na rozvoj jejich efektivních zdrojů. Usiluje o zlepšování akademického prostředí pro talentované vědce a techniky, aby nemuseli v rámci výuky vykonávat velké množství nevýzkumné práce, jež spotřebovává mnoho jejich času a energie na úkor skutečného výzkumu. Dokument, vydaný v roce 2022 ministerstvem vědy a techniky, podpořil inovační potenciál mladých vědeckých a technických pracovníků rozšířením příležitostí pro jejich růst.
Kultivace kádru špičkových technických a vědeckých talentů zahrnuje kombinaci domácích investic do vysokoškolského vzdělávání a náboru mezinárodních talentů ze zahraničí. Současná strategie navazuje na program tisíce talentů TTP, jehož cílem bylo získat odborníky v oblasti vědy a techniky ze zahraničí, především, ale ne výhradně, ze zámořských čínských komunit. Tento program v roce 2007 spustila Státní rada Čínské lidové republiky a několikrát se měnil. V roce 2019 ustoupil několika novým iniciativám včetně vybudování tří center talentů v Pekingu, Šanghaji a Šen-čenu orientovaných na studenty v zahraničí.
Strategii hledání technických talentů pro China Daily detailně popsal Lin Rupeng, tajemník stranického výboru University Jinan v Kantonu (Guangzhou), hlavním městě provincie Kuang-tung. Jako součást budování systému se vytváří mechanismus pro objevování mladých talentů pomocí velkých dat, umělé inteligence a dalších nástrojů informačních technologií a připravují se komplexní seznamy potenciálních talentů na základě jejich vzdělání, pracovních zkušeností, výzkumných úspěchů, kompetencí, rozvojového potenciálu, schopnosti týmové práce a řídících schopností. V Číně tedy systematicky vyhledávají nejen talentované sportovce a umělce, ale i techniky a vědce a vytvářejí podmínky pro jejich odborný růst.
Možnosti nabízené Čínou využívají především německé společnosti. Německé přímé zahraniční investice v Číně dosáhly v roce 2023 nového rekordu, když zde německé firmy investovaly celkem 12 miliard eur. Podle zprávy Německého hospodářského institutu, založené na údajích Bundesbanky, se přímé investice Německa v pevninské Číně a v Hongkongu v loňském roce zvýšily o 10,3 procenta, což je největší růst od roku 2014. To ukazuje, že německé společnosti ochotně ve velkém investují do čínské ekonomiky i přesto, že hospodářská spolupráce s Čínou je v Evropské unii sledována s nevolí a v červenci loňského roku německá vláda vyzvala největší firmy, aby snížily svou závislost na Číně.
Předseda představenstva BMW Oliver Zipse vloni v září na mezinárodním veletrhu IAA Mobility v Mnichově uvedl: „Je nemožné oddělit se od Číny, protože Čína je důležitá z hlediska surovin, výrobních schopností a velikosti ekonomiky.“
Data ukazují, že velké německé firmy považují čínský trh za strategicky velmi významný. Průzkum, který v lednu zveřejnila Německá obchodní komora, ukázal, že 73 procent velkých a 50 procent malých a nejmenších společností působících v Číně plánuje v příštích dvou letech investice ještě zvýšit.
Šéf BMW Oliver Zipse: „Je nemožné oddělit se od Číny.“ | Foto: BMW
Z mnoha projektů evropských automobilek v Číně se podívejme alespoň na ty největší z posledních měsíců.
Volkswagen podepsal investiční dohodu s Che-fej (Hefei), hlavním městem východočínské provincie An-chuej, o vybudování centra výzkumu, vývoje a nákupu pro plně propojené elektromobily. Volkswagen Group China investuje 2,5 miliardy eur do rozšíření svého tamního centra s cílem urychlit inovace. „Tato dodatečná investice podtrhuje naši ambici rychle rozšířit naši místní inovační sílu,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel čínské skupiny Volkswagen Ralf Brandstätter. Centrum v Che-fej bude úzce spolupracovat se společnými podniky Volkswagenu v Číně a převezme hlavní vývojové úkoly. Půjde o největší výzkumné a vývojové centrum Volkswagenu mimo Německo.
Tato dohoda navazuje na smlouvu o rozšíření partnerství, kterou na jaře Volkswagen podepsal s Xiaopeng Motors, čínským výrobcem elektrických vozidel XPeng. Prohloubení spolupráce mezi čínským start-upem, založeným v roce 2014, který vloni prodal 140 tisíc automobilů, a německým automobilovým gigantem ukazuje na rostoucí sílu čínských výrobců elektromobilů.
Generální ředitel VW Group Oliver Blume v rozhovoru pro agenturu Xinhua uvedl, že zaměření Volkswagenu na Čínu je jasné: „Spojíme naše zkušenosti a znalosti s novými technologiemi vyvíjenými v Číně. Tato kombinace nás učiní výjimečnými. Dobrou příležitostí je výměna inženýrů mezi Volkswagenem a XPengem. Pro mě je vždy důležité mít při uzavírání partnerství win-win situaci. To jsme v minulosti dělali s našimi partnery FAW a SAIC. V novém partnerství s XPeng a ve společném podniku s Horizon Robotics vidím pozitivum pro budoucnost.“
Koncept Volkswagen ID. Code ukazuje novou podobu elektromobilů s designem a technologiemi inspirovanými čínskými partnery a zákazníky. | Foto: Volkswagen
Mercedes-Benz v Šanghaji otevřel novou budovu svého výzkumného a vývojového centra. Středisko umožní efektivní vývoj softwaru i hardwaru a komplexní simulace prostředí, což usnadní testování. „Čína je jedním z klíčových hnacích motorů technologického pokroku v globálním automobilovém průmyslu. V průběhu let jsme do místního výzkumu a vývoje intenzivně investovali. Jako nejkomplexnější výzkumný a vývojový tým mimo Německo se síť výzkumu a vývoje v Pekingu a Šanghaji stala průkopníkem inovací a budoucích trendů v rámci skupiny,“ řekl Hubertus Troska, člen představenstva Mercedes-Benz Group.
Také výrobce nákladních vozidel Scania (patřící do skupiny Traton ze skupiny VW) se aktivně zaměřuje na čínský trh. Scania investuje do výstavba továrny s nulovými emisemi ve městě Rugao v provincii Ťiang-su ve východní Číně. Kromě továrny zde zakládá i společnost pro výzkum a vývoj, jejímž cílem je integrovat nové technologie a nové komponenty do modulárního systému Scanie.
Prezident Scania China Group Mats Harborn k tomu uvedl: „Čínská ekonomika nyní přechází od zaměření na kvantitu k zaměření na kvalitu, udržitelnost a efektivitu. V centru této transformace je udržitelná a efektivní doprava a logistika. Proto věříme, že naše společnost zde může hrát důležitou roli. Za víc než 60 let Scania nikdy neudělala tak velkou investici v zámoří. Tato investice je důležitá pro budoucnost čínského trhu, ale také pro nás, abychom odtud mohli vyvážet na jiné trhy. Chceme využít inovativní sílu Číny.“
Nové investice do technického vývoje v Číně přicházejí nejen od automobilek, ale i od jejich dodavatelů. Společnost Bosch investuje miliardu eur do inženýrského a výrobního centra ve městě Su-čou (Suzhou) ve východočínské provincii Ťiang-su. Tady se budou vytvářet řešení a produkty pro oblasti elektromobility a autonomního řízení. „Čínská modernizace nabízí mnoho příležitostí, které mohou být přínosem pro celý svět, zejména pokud jde o udržitelnost,“ řekl generální ředitel společnosti Bosch Stefan Hartung. Bosch už má v Su-čou čtyři továrny, které zaměstnávají 10 tisíc pracovníků. Čína je pro Bosch Group největším trhem na světě. Prezident společnosti Bosch China Chen Yudong uvedl, že Bosch bude i nadále v Číně investovat, aby uspokojil rostoucí poptávku čínských zákazníků.
Robert Bosch Venture Capital pro investiční pokrytí aktivit společnosti v Číně založila Boyuan Capital. | Foto: Bosch
Continental začal budovat svou první výrobní základnu pneumatik v Číně již v roce 2009. Za 15 let zde od založení závodu na výrobu pneumatik až po investice do automatizace logistiky, robotiky a inovace produktů vynaložil 10 miliard jüanů (1,35 miliardy eur). Nový závod v Che-fej s vyspělými výrobními technologiemi zahájí provoz jako nejdůležitější výrobní základna společnosti v asijsko-pacifickém regionu letos v červenci. „V příštích 10 až 20 letech očekáváme velmi pozitivní trend našeho vývoje v Číně. Nepřetržité investice podtrhují naši důvěru v rozvoj čínské ekonomiky. S rychlým růstem čínského automobilového trhu se náš prodej pneumatik neustále zvyšuje,“ řekl zástupce generálního ředitele závodu Continental Tire Hefei Zhou Yuan.
Skupina ZF má v Číně tři závody. Generální ředitel ZF Group Holger Klein řekl agentuře Xinhua, že Čína má v rámci ZF Group zásadní postavení, protože její rozvoj významně přispívá ke globální expanzi podnikání skupiny. „Není to jen otázka kvantity. Je to také otázka kvality. Čínští spotřebitelé mají vysoká očekávání ohledně nejinteligentnějších systémů ve svých autech. Jsme si plně vědomi síly a rychlého technologického pokroku čínského automobilového průmyslu a jsme připraveni spolupracovat a růst společně,“ dodala vedoucí strategie a transformace ve skupině ZF Graciana Petersen.
ZF Group otevřela nové R&D centrum v Kuang-čou (Guangzhou), hlavním městě jihočínské provincie Kuang-tung, kde také zahájila výstavbu závodu na elektroniku pro automobily. Technologické centrum v Kuang-čou je jejím čtvrtým v Číně. Zaměřuje se na vývoj softwaru, mechatroniku a integraci systémů.
Wu-chan (Wuhan) v provincii Chu-pej ve střední Číně bude pro divizi pasivní bezpečnosti ZF Group největším výrobním závodem na airbagy v asijsko-pacifickém regionu. ZF Group zde investuje do výrobní základny i výzkumného a vývojového centra ZF Wuhan Automotive Safety Systems. „ZF hraje stále důležitější roli v Číně a v globálním řetězci automobilového průmyslu. Budeme pokračovat v investicích v Číně a přispějeme k udržitelnému rozvoji Číny,“ řekla Renee Wang, prezidentka ZF China.
Prezidentka ZF China Renee Wang a generální ředitel ZF Group Holger Klein, který uvádí, že je velmi působivý nízký věk zákazníků v Číně, což zcela mění jejich přijímání nových technologií. | Foto: ZF
Podle nezávislých analytiků Rhodium Group aktuální údaje Bundesbanky ukazují, že německé společnosti stále víc svůj zisk z činnosti v Číně reinvestují tamtéž. Firmy jako Volkswagen a BASF tak snižují podíl své činnosti na německém trhu, a naopak v Číně zvyšují počet pracovních míst, investice do výzkumu a vývoje i objem výroby zboží určeného na vývoz.
Podle Rhodium Group rychlý růst investic v Číně a snižování počtu zaměstnanců v Německu naznačují, že vzniká propast mezi zájmy těchto společností na jedné straně a zájmy jejich zaměstnanců v Německu a německé ekonomiky na straně druhé.
Pokud se v Evropě mluví o tom, že dovoz aut z Číny ohrozí evropský automobilový průmysl, pak stojí za zamyšlení seznam dodavatelů elektromobilu BYD Dolphin, který se vyrábí v Šen-čenu (Shenzhen) v provincii Kuang-tung. Vedle lithium-železo-fosfátového akumulátoru, systému elektrického pohonu a elektroniky z vlastní produkce jsou technickými partnery pro vývoj a dodávky komponent společnosti AWS, Benteler, Bosch, Brembo, Brose, Continental, Devialet, DVN Audio, Edscha, FIAMM, Forvia, Gestamp, Infineon, Kostal, Michelin, Shell Recharge, Stabilus, SUSPA, Valeo a ZF.
I z toho je patrné, že propojení mezi evropským a čínským automobilovým průmyslem je dnes mnohem rozsáhlejší, než si leckdo uvědomuje. Proto každé neuvážené rozhodnutí může způsobit velkou a nevratnou škodu i tam, kde to nebylo zamýšleno.
Mediální rozruch vyvolala informace, že bývalý šéfdesignér Škody Auto Jozef Kabaň nastoupil k čínské společnosti SAIC Motor. Kabaň se ale stal „jen“ dalším v řadě špičkových designérů, kteří v minulosti pracovali pro koncern Volkswagen a nyní ve službách čínských automobilek mění jejich styl. Zejména němečtí designéři vytvářejí nový designový jazyk čínských automobilek. Tak pro Geely pracuje Stefan Sielaff (dříve Bentley), pro Chongqing Changan Klaus Zyciora (dříve Volkswagen), u BYD Group už sedm let působí Wolfgang Egger (dříve Alfa Romeo a Audi) a pro FAW se svým studiem pracuje také legendární Walter de Silva. Do Číny míří rovněž nedávno sesazený designér Audi Marc Lichte.
Design v Číně se mění. Zatímco přední masky aut ze Stuttgartu, Mnichova a Ingolstadtu nabývají děsivé rozměry, u mnoha čínských výrobců se tvar řídí ideou Bauhausu spojovat funkci a design. Wolfgang Egger k tomu říká: „Západní výrobci automobilů si dlouho mysleli, že čínští zákazníci požadují hojnost barokních chromových šperků. To je omyl. Až tady v Číně jsem se naučil, že krása je globální. Není pravda, že Číňané chtějí všechno zdobit zlatem a stříbrem. Milují čistou formu. Proto jsme odstranili všechny dekorativní prvky.“
Inženýři a designéři úzce spolupracují. „To je důležité, protože tempo vývoje je zde mnohem vyšší. Auto je vyvinuto za méně než tři roky, zatímco evropští výrobci na to potřebují čtyři až pět let,“ říká Egger.
Jozef Kabaň, bývalý šéfdesignér Škody Auto se stal „jen“ dalším v řadě špičkových designérů, kteří v minulosti pracovali pro koncern Volkswagen a nyní ve službách čínských automobilek mění jejich styl. | Foto: SAIC
Přes 3 500 vystavovatelů při loňském veletrhu Automechanika Shanghai – Shenzhen 2023 předvedlo inovativní technologie a řešení pro celý dodavatelský řetězec. Důraz byl kladen na inteligentní systémy, efektivitu, zasíťování a autonomní řízení. Dodavatelské řetězce v Číně se dnes vyznačují vysokou kvalitou produkce místních výrobců a průkopnický mi technologiemi. Čína se, na rozdíl od Evropy, nespoléhát jen na elektromobilitu, ale i na klasické pohony spojující vysoce efektivní spalovací motory ve spojená s plug-in hybridními systémy. Veletrh ukázal i významné zaměření čínských dodavatelů na aftermarket s inovativními, daty řízenými řešeními pro nástroje, vybavení a služby. Město Šen-čen (Shenzhen) s více než 17 miliony obyvatel sousedí s Hongkongem.
Automechanika Shanghai 2023. | Foto: Automechanika
