23/3/2026
Xavier Martinet, prezident a generální ředitel společnosti Hyundai Motor Europe. | Foto: Hyundai Motor Europe
V prosinci 2025 představila Evropská komise soubor opatření známý jako Automotive Package, který přináší dílčí úpravy emisních cílů a větší flexibilitu v přístupu k transformaci automobilového průmyslu. Navrhované zmírnění cíle plně bezemisního prodeje od roku 2035 spolu s mechanizmy, jako je průměrování plnění emisních limitů, naznačuje, že evropská regulace vstupuje do nové fáze hledání rovnováhy mezi ambicí a realitou trhu. O tom, jak tyto změny vnímá globální výrobce s významnou výrobní a obchodní přítomností v Evropě, jsme hovořili s Xavierem Martinetem, prezidentem a generálním ředitelem společnosti Hyundai Motor Europe.
Jak byste popsal současnou fázi evropské automobilové legislativy – jde podle vás o období zásadního přehodnocení, nebo spíše o fázi dolaďování již nastaveného směru?
Balíček Automotive Package Evropské komise jasně signalizuje, že současné cíle CO₂ pro osobní a lehká užitková vozidla jsou obtížně dosažitelné. Velká část legislativy navazuje na již nastavenou trajektorii dekarbonizace a dále ji zpřesňuje prostřednictvím opatření, jako je průměrování plnění nebo uznání role hybridních a plug-in hybridních pohonů.
Extrémně ambiciózní cíle pro rok 2030 však zůstávají beze změny a zatím plně nereflektují rozdíl mezi regulační ambicí a reálným přijetím na trhu.
Transformace postupuje rychle, což vytváří tlak na dostupnost vozidel i na schopnost odvětví absorbovat masivní investice.
Současně nadměrná regulace a rostoucí administrativní povinnosti představují další zátěž a diskuze o požadavcích na lokální obsah nesou riziko zavádění protekcionistických prvků, které by mohly fragmentovat trh. Evropa potřebuje zjednodušení, větší koherenci a otevřenost, aby si udržela konkurenceschopnost.
Automotive Package je zatím pouze návrhem Evropské komise. Jaký celkový signál podle vás vysílá výrobcům automobilů a investorům, kteří dnes činí dlouhodobá rozhodnutí v Evropě?
Automotive Package vysílá smíšený signál. Na jedné straně uznává potřebu pragmatismu a technologické neutrality, což je uklidňující pro výrobce, jako je Hyundai, kteří investují napříč technologiemi – od bateriových elektromobilů přes hybridy a plug-in hybridy až po vodíkové a konvenční pohony. Potvrzuje také závazek Evropy k dekarbonizaci, inovacím a podpoře průmyslové konkurenceschopnosti.
Na druhé straně však zůstávají klíčové prvky flexibility, zejména ve vztahu k cíli pro rok 2030, velmi omezené a některé mechanizmy, jako například „made in EU“ superkredity nebo koeficienty pro obnovitelná paliva, nejsou dosud plně definovány. Tato nejasnost komplikuje dlouhodobé plánování výrobců i investorů.
Ambice je důležitá, musí však být doprovázena jasnými, stabilními a proveditelnými pravidly, která odrážejí realitu trhu a poptávku zákazníků.
Pro zasazení do kontextu – kolik výrobních závodů má Hyundai v Evropě, jaký je přibližný roční objem výroby a jak je strukturována produkce z hlediska pohonů?
Hyundai Motor Europe provozuje dva výrobní závody: Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) v Nošovicích a Hyundai Motor Türkiye (HMTR) v Izmitu. Oba závody jsou připraveny na výrobu elektromobilů – HMMC vyrábí model KONA Electric od roku 2022 a HMTR nedávno dokončil přípravy na výrobu modelu IONIQ 3.
HMMC je v provozu od roku 2008 a představuje klíčový pilíř evropské výroby i jedno z technologicky nejvyspělejších zařízení v Evropě. Od zahájení provozu zde byly investovány víc než dvě miliardy eur a do výroby bylo integrováno přes 500 robotů Hyundai. Součástí areálu je také bateriový výrobní úsek, který od roku 2022 zajišťuje výrobu a montáž baterií pro elektromobily. Po loňské modernizaci nyní dodává baterie nejen pro vozy Hyundai, ale i pro další značky v rámci skupiny. Maximální roční kapacita HMMC činí 350 tisíc vozidel.
Závod v Izmitu, HMTR, zahájil provoz v roce 1997 jako první výrobní závod Hyundai mimo Koreu. Původní kapacita 50 tisíc vozidel byla postupně navyšována až na současnou maximální roční kapacitu 245 tisíc vozů. Do přípravy výroby elektromobilů bylo investováno víc než 250 milionů eur, přičemž výroba modelu IONIQ 3 bude zahájena letos.
Jak může případná úprava cíle nulových emisí od roku 2035 ovlivnit stabilitu trhu a dlouhodobé plánování v evropském automobilovém sektoru?
Jakákoli úprava cíle nulových emisí pro rok 2035 má přímý dopad na stabilitu trhu a dlouhodobé plánování. Hyundai Motor Europe zůstává plně odhodlán k elektrifikaci jako nejefektivnější cestě k dekarbonizaci mobility a již realizoval významné investice na podporu této transformace.
Například v roce 2026, kdy uvedeme model IONIQ 3, budeme nabízet portfolio sedmi plně elektrických vozidel pokrývajících všechny segmenty evropského trhu.
Adopce elektromobilů v Evropě však postupuje nerovnoměrně a pomaleji, než se původně očekávalo. Tento rozdíl mezi regulační ambicí a připraveností trhu vytváří nejistotu pro výrobce, dodavatele i zákazníky. Proto prosazujeme regulační rámce, které budou ambiciózní, ale zároveň realistické, s dostatečnou flexibilitou u průběžných cílů a časových horizontů pro roky 2030 a 2035.
Do roku 2027 bude mít každý model Hyundai prodávaný v Evropě elektrifikovanou verzi – hybridní, plug-in hybridní nebo plně elektrickou. Tato strategie nám umožňuje nadále urychlovat dekarbonizaci a zároveň zajistit, aby byla pro zákazníky zachována možnost volby a aby mobilita zůstala dostupná a cenově přijatelná. Jasná, předvídatelná a dosažitelná regulace je klíčová pro 
dlouhodobé plánování a investice v evropském automobilovém ekosystému.
Jak důležitý je mechanizmus průměrování plnění emisních cílů v období 2030–2032 pro řízení produktového portfolia?
Průměrování plnění je pro výrobce s diverzifikovaným portfoliem pohonů klíčovým nástrojem. Poskytuje nezbytnou flexibilitu při řízení meziročních výkyvů poptávky a nerovnoměrného tempa elektrifikace napříč trhy, čímž pomáhá předcházet deformacím trhu a zbytečným nákladům.
Vítáme zavedenou flexibilitu pro roky 2025 a 2030, včetně tříletých průměrovacích období, jako pozitivní první krok.
Samotné průměrování však nestačí. Klíčová jsou silnější opatření na straně poptávky jako celoevropské pobídky a rychlejší rozvoj infrastruktury. S ohledem na aktuální vývoj trhu by měly být také přehodnoceny samotné cíle pro rok 2030.
Znamenají tyto úpravy, že spalovací motory – alespoň v hybridní podobě – mohou hrát roli i po roce 2035?
Hyundai zůstává odhodlán k elektrifikaci, avšak tempo transformace musí odpovídat připravenosti zákazníků a rozvoji infrastruktury. Technologická neutralita umožňuje víc cest ke klimatické neutralitě a pomáhá zajistit, že mobilita zůstane dostupná a cenově přijatelná i v průběhu transformace.
Má dnes Hyundai dostatečný prostor zapojit se do debat o budoucí legislativě v Bruselu?
Dialog s evropskými institucemi se v posledních letech zlepšil a oceňujeme konstruktivní výměnu názorů s tvůrci politik i prostřednictvím průmyslových asociací, jako jsou ACEA a AutoSAP.
Hyundai však nebyl plně zapojen do některých vrcholných formátů, včetně strategického dialogu. Vzhledem k naší rozsáhlé přítomnosti v Evropě – výrobním závodům, evropskému sídlu, výzkumnému a vývojovému centru i dlouhodobým investicím a přínosu pro zaměstnanost – věříme, že naše role bude nadále uznávána jako nedílná součást evropského automobilového ekosystému.
To je obzvlášť důležité v kontextu debat o pravidlech „Made in EU“, která mohou vést ke zvýšení nákladů, narušení dodavatelských řetězců a zpomalení zavádění čistých technologií. Inkluzivní dialog se všemi výrobci s významnou evropskou přítomností je klíčový pro odolnou a konkurenceschopnou zelenou transformaci.
Jak Hyundai hodnotí současný stav trhu s elektromobily v Evropě?
Evropský trh s elektromobily se nachází v důležité fázi přechodu. Dlouhodobý směr k elektrifikaci je jasný, avšak současná dynamika ukazuje, že vývoj je výrazně pomalejší, než se původně očekávalo, a navíc nerovnoměrný napříč zeměmi, segmenty i skupinami zákazníků.
Například v roce 2022 některé prognózy očekávaly podíl elektromobilů na trhu mírně nad 30 procenty v roce 2025, realita však byla pod 20 procent, přičemž některé trhy v jižní a východní Evropě zůstávají na jednociferných hodnotách.
Hyundai očekává, že poptávka po elektromobilech bude dále růst, avšak stabilnějším tempem, než se původně předpokládalo. Za klíčové považujeme nabízet kompletní spektrum elektrifikovaných pohonů. Do roku 2027 bude mít každý model Hyundai v Evropě elektrifikovanou variantu.
Jaká jsou hlavní rizika pro udržení pozice Hyundai na evropském trhu?
Hlavní rizika představuje kombinace regulačního tlaku a nerovnoměrné poptávky. Ambiciózní cíle pro roky 2030 a 2035 mohou být i přes flexibilní mechanizmy v nesouladu s reálným tempem adopce elektromobilů.
Významnou roli hrají také výrobní náklady – zejména ceny pokročilých materiálů, baterií, logistika dodavatelských řetězců, ceny energií a geopolitické napětí. Lokální výroba a opatření na zvýšení efektivity však tyto dopady pomáhají zmírňovat.
Prodejní výsledky zároveň ukazují silný pokrok v oblasti elektrifikace: V roce 2025 vzrostly naše prodeje elektrifikovaných vozidel o 24 procent, zatímco prodeje plně elektrických vozidel rostly ještě rychleji, a to o 48 procent. Vyvážená strategie více typů pohonů tak nadále zajišťuje silnou konkurenční pozici i v podmínkách volatility trhu.
Jaké doporučení byste dal evropským institucím pro další fázi transformace?
Evropa potřebuje politiky, které budou ambiciózní, ale zároveň praktické. Klíčová musí zůstat technologická neutralita a flexibilita. To zahrnuje investice do dobíjecí a vodíkové infrastruktury, podporu poptávky a spravedlivé mechanizmy plnění cílů.
Je také nutné zavádět pobídky pro průmysl, nikoli pouze sankce, aby se transformace urychlila.
Evropa by se měla vyhnout protekcionismu. Zavádění preferencí pro technologie dekarbonizace v EU mohou při nevhodném nastavení vést k deformacím trhu a znevýhodnit společnosti jako Hyundai, které dlouhodobě přispívají k evropskému průmyslovému ekosystému.
Vyzýváme proto Komisi, aby zohlednila obchodní partnery, jako jsou podobně smýšlející země, například Korea, s níž má EU uzavřenu dohodu o volném obchodu, a Turecko, s nímž má EU celní unii. Požadavky na lokální obsah ve veřejných zakázkách nebo v průmyslové politice by jinak mohly být v rozporu s duchem a ustanoveními stávajících dohod o volném obchodu, zejména těch, které zaručují nediskriminační zacházení s dováženým zbožím.
Kombinací jasných pravidel a reálné podpory trhu může Evropa zůstat konkurenceschopným výrobním centrem, chránit pracovní místa a přitahovat další investice do inovací.
