Silná výrobní základna, zkušení lidé a kvalitní dodavatelé dávají střední Evropě dobré předpoklady pro další rozvoj automobilového průmyslu. Samy o sobě ale nestačí. Jak v prostředí nejistoty udržet investice, zvládnout cenový tlak a proměnit technologické změny v nové zakázky? Devátý ročník CEE Automotive Supply Chain v Žilině ukázal, že vedle předvídatelných pravidel a konkurenceschopných nákladů rozhoduje také schopnost firem rychle měnit vlastní výrobky, procesy i dodavatelské vztahy.
Konference, kterou 11. a 12. listopadu společně uspořádaly Sdružení automobilového průmyslu a Zväz automobilového priemyslu SR, přivedla do Žiliny 280 účastníků ze 14 zemí. Diskuse moderované Petrem Knapem propojily pohled na evropskou průmyslovou politiku s každodenní zkušeností automobilek a jejich dodavatelů. Právě ta ukázala, jak se rozhodnutí o regulaci, energiích či obchodních vztazích promítají do konkrétních zakázek, investic a výrobních programů.
Dnešní výsledky vycházejí z minulých investic
Úvodní vystoupení Roberta Kimla, viceprezidenta AutoSAPu a prezidenta Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, přineslo důležité rozlišení: současná pozice střední a východní Evropy je dobrá, její pokračování však není samozřejmostí. Region těží z investic a práce odvedené před pěti, deseti či patnácti lety. Nyní se rozhoduje o tom, jakou roli bude mít v příští dekádě.
„My tvoříme budoucnost a to, jak to bude vypadat tady za pět a deset let,“ zdůraznil Kiml. Při popisu zkušeností se získáváním nového projektu pro kolínskou Toyotu vyzdvihl kvalifikované lidi, kteří už zvládli řadu náročných projektů, kvalitní dodavatelskou síť i polohu v srdci Evropy. Nejistotu naopak přináší vývoj poptávky a regulatorních podmínek. Bez jejich předvídatelnosti se obtížně sestavuje podnikatelský plán i obhajuje návratnost investice.

Letošního 9. ročníku CEE 2026 se zúčastnilo celkem 281 hostů ze 14 zemí. | Foto: Ján Brunčák
Prezident ZAP SR Alexander Matušek připomněl, že nové modely zaváděné do slovenských závodů dávají regionu základ pro nejbližší roky. Toto období je ale potřeba využít k získání dalších projektů. „V Evropě se místo podpory věnujeme regulacím,“ poznamenal. Upozornil přitom na pomalé evropské rozhodování a rozdíl mezi množstvím diskutovaných opatření a jejich skutečným zaváděním do praxe.
Evropa potřebuje společný směr i jasná pravidla
Debata o konkurenceschopnosti se opakovaně vracela k cenám energií, složité regulaci a závislosti na čínských surovinách a technologiích. Europoslanec a bývalý slovenský premiér Ľudovít Ódor ve svém vystoupení upozornil, že proměnu odvětví nelze zúžit na jediný emisní cíl. Vedle zelené transformace ji určují také obchodní konflikty, rostoucí čínská konkurence, zranitelnost dodavatelských řetězců a přesun části hodnoty vozidla k softwaru.
Kiml v následném panelu zdůraznil, že evropské firmy mají schopné lidi i konkurenceschopné technologie. Potřebují však stabilní prostředí a férové podmínky na trhu. „V čem potřebujeme pomoct, je, abychom měli jasná pravidla hry a ta pravidla hry se na našem trhu dodržovala,“shrnul svůj požadavek. Za zásadní považuje také zachování více technologických cest ke snižování emisí a nabídku vozidel odpovídajících různým potřebám zákazníků.
Hlavní ekonom Wealth Effect Management Vladimír Vaňo doplnil šest oblastí, v nichž musí Evropa posílit: náklady, rychlost, software, baterie, polovodiče a využití kapacit. Připomněl příběh Červené královny z Alenky v říši divů, v němž samotný běh nestačí k posunu vpřed. Podobně ani průběžné zlepšování firem nemusí stačit, pokud konkurence postupuje rychleji. Odpovědí má být i dlouhodobá průmyslová politika, která vytváří podmínky pro soukromé investice.

V prvním diskusním panelu zasedli (zleva): Alexander Matušek, Robert Kiml, Vladimír Vaňo a moderátor Petr Knap. | Foto: Ján Brunčák
Konkrétní příklad účinné spolupráce nabídl Kiml při ohlédnutí za vyjednáváním normy Euro 7. Společný postup českého a slovenského sdružení a hledání dalších partnerů podle něj ukázaly, že i menší země mohou evropskou debatu ovlivnit.
Zdeněk Petzl: Regulace musí dát prostor skutečným inovacím
Na potřebu společného postupu navázal výkonný ředitel AutoSAPu Zdeněk Petzl v samostatném vystoupení věnovaném evropské legislativě a jejím dopadům na region. Představil spolupráci automobilových asociací v rámci středoevropského AutoHUBu, který má posílit společný hlas při jednáních s evropskými institucemi. Podle Petzla je potřeba lépe vysvětlovat, jak se jednotlivé předpisy promítají do plánování výroby, investic i schopnosti firem inovovat.
Právě rozdíl mezi vývojem nových technologií a prací na plnění regulatorních požadavků byl jedním z hlavních motivů jeho prezentace. Na zkušenosti z diskuse s Martinem Hrdličkou ze Škody Auto ilustroval, kolik vývojových kapacit dnes spotřebují povinné úpravy vozidel, administrativa a studium legislativy. Prostředky pak chybějí na inovace, které by přinášely novou hodnotu zákazníkům a přitahovaly do odvětví mladé techniky.

„Dokonalá regulatorní bouře“ byla ústředním motivem vystoupení Zdeňka Petzla, výkonného ředitele AutoSAPu. | Foto: Ján Brunčák
Petzl zdůraznil, že debata o emisních cílech se nesmí soustředit pouze na rok 2035. „Kritický skok nastává už v roce 2030,“ upozornil. AutoSAP proto prosazuje širší prostor pro různé technologie, včetně plug-in hybridů, vozidel s prodlužovačem dojezdu či alternativních paliv, a tempo transformace odpovídající zákaznické poptávce. U připravovaných opatření ke zjednodušení regulace podle něj zatím chybí dostatečná ambice. Také podpora výroby v Evropě potřebuje jasnější podobu a větší shodu samotného průmyslu na tom, co od ní očekává.
Nejistota je nový standard
Nejkonkrétnější obraz současné situace přinesl panel dodavatelů první úrovně. Petr Novák, který řídí evropské automotive operace JTEKT a je viceprezidentem AutoSAPu, označil za hlavní problémy nejistotu a konkurenceschopnost. Nejasný budoucí poměr elektrických vozidel a vozů se spalovacími motory nutí řadu firem investovat do obou technologií současně. Rostoucí náklady přitom není možné automaticky přenést na zákazníky.
„Upřímně se nám nepodařilo přenést veškeré náklady na OEM,“ uvedl Novák ke zkušenosti JTEKT po období vysoké inflace. I to podle něj přispělo k restrukturalizaci evropských aktivit skupiny. Cenový tlak navíc mění dřívější nákupní zvyklosti automobilek: také u bezpečnostně kritických systémů řízení už tradiční výrobci porovnávají zavedené dodavatele s levnějšími nabídkami například z Indie.
„Nejistota je nový standard,“ navázal šéf českého Schaeffleru Lukáš Rosůlek. Firmy se podle něj musí připravovat na více scénářů a počítat s tím, že výpadek jednoho materiálu či komponentu zasáhne i další články řetězce. Pavol Turňa, CEO Porsche Werkzeugbau a Porsche Smart Battery Shop, tuto zkušenost potvrdil: jeho tým musel pomáhat řešit situace, kdy dodavatelé přestávali zvládat své závazky technologicky nebo finančně.
Blíž k zákazníkovi neznamená vždy blíž ke zdroji
Od obecného požadavku na odolnější řetězce se diskuse rychle přesunula ke konkrétním opatřením. JTEKT po pandemii změnil hodnocení dodavatelů, včetně posuzování jejich finanční stability. U polovodičů pro konkrétní model přešel od jediného zdroje ke dvěma dodavatelům a zvýšil zásoby vybraných komponent dovážených z Asie.
Příklad přibližování dodávek nabídl Schaeffler. Pro nový závod v Ostravě se podle Rosůlka podařilo zajistit některé klíčové díly z Rakouska či Slovinska namísto dovozu z Číny. Výhodou je větší kontrola nad dodavatelským řetězcem a nižší vystavení rizikům dálkové přepravy. Dušan Valient, ředitel trenčínského technologického centra a engineeringových operací Adient Slovakia, zase upozornil na význam lokální výroby sedadel: schopnost dodat je v požadovaném čase představuje pro zákazníka zásadní hodnotu.

Dodavatelského panelu se účastnili (zleva): Petr Novák (JTEKT), Lukáš Rosůlek (Schaeffler), Dušan Valient (Adient), Pavol Turňa (Porsche) a moderáto Petr Knap. | Foto: Ján Brunčák
Současně ale zaznívaly příklady opačného vývoje. Novák popsal, jak vysoké náklady energeticky náročných provozů oslabují evropské slévárny vůči asijským konkurentům. Turňa upozornil, že někteří dodavatelé omezují rozsah vlastní výroby a stále větší část vstupů nakupují jinde. V blízkosti zákazníka pak zůstává především kompletace. Geografická blízkost dodavatele tak sama o sobě ještě neznamená menší závislost na vzdálených zdrojích.
Made in Europe musí fungovat i ekonomicky
Otázka evropského podílu na výrobě se proto prolínala celým programem. Stanislas Bailly, CEO SNECI a člen představenstva CLEPA, zdůraznil potřebu zapojení místních dodavatelů a zachování průmyslové základny. Dodavatelé podle něj vstupují do současné cenové soutěže oslabení souběhem předchozích krizí, nižších objemů výroby a nedostatečných kompenzací rostoucích nákladů. Přesun dalších zakázek mimo Evropu tak může mít výrazný dopad i na firmy, které jsou technologicky konkurenceschopné.
Bailly upozornil, že samotná montáž vozidel v Evropě ještě nezaručuje odpovídající zapojení evropských dodavatelů. Za důležité proto označil takové nastavení podmínek, které podpoří místní výrobu komponent a dá firmám jistotu pro další investice. Matušek v úvodu prosazoval spolupráci s čínskými výrobci prostřednictvím společných podniků, místní výroby a přenosu technologií. Kiml zároveň varoval, aby nová pravidla nenarušila dlouhodobě budované vztahy s japonskými a korejskými partnery.
Dodavatelský panel k tomu přidal praktickou otázku: za jakých nákladů lze větší evropský podíl zajistit? Řečníci upozorňovali, že bez konkurenceschopných vstupů může lokalizace výrobu prodražit. Rozhodující proto bude konkrétní nastavení pravidel i to, které části řetězce dokáže Evropa reálně rozvíjet.

Stanislas Bailly, CEO SNECI a člen představenstva CLEPA. | Foto: Ján Brunčák
Závislosti se navíc netýkají jen čipů a bateriových článků. Rosůlek upozornil také na desky tištěných spojů, o něž automotive soutěží s dalšími obory včetně datových center a AI. Turňa připomněl význam recyklace baterií, ale i skutečnost, že rovněž v těchto navazujících řetězcích mají silné postavení asijské firmy.
Odolnost začíná znalostí celého řetězce
Analytický pohled přinesl Zdeněk Dušek, partner EY Česká republika, který představil studii zpracovanou pro ACEA. Upozornil, že zranitelnost evropského automotive vzniká koncentrací kritických vstupů do několika regionů a netýká se pouze těžby surovin, ale také jejich zpracování, technologií a odborných kompetencí. Jiná opatření přitom vyžadují kabelové svazky, které se obtížně nahrazují kvůli specifickému provedení pro konkrétní vůz, a jiná polovodiče, za jejichž výrobou stojí rozsáhlý vývojový a technologický ekosystém.
Firmám doporučil znát nejen přímé dodavatele, ale také původ kritických materiálů a komponent v dalších úrovních řetězce. Praktickou otázkou podle něj je, za jak dlouho by se výpadek v konkrétním regionu projevil na vlastní výrobní lince. Úplnou nezávislost Evropy nepovažuje za realistickou: důležité je určit priority, hledat alternativy a spolupracovat tam, kde samotná firma potřebnou odolnost vybudovat nedokáže.

Zdeněk Dušek, partner EY Česká republika představil výsledky studie dodavatelských řetězců. | | Foto: Ján Brunčák
Na provozní stránku této odolnosti se zaměřila Dąbrówka Król, která ve FedEx vede celní odbavení pro východní Evropu. Popsala posun od řetězců orientovaných především na nejnižší cenu k zajištění kontinuity podnikání. „Nejdražší celní odbavení není to, za které zaplatíte. Je to to, které zastaví váš byznys,“ připomněla. Správná dokumentace a včasná příprava celního řízení podle ní snižují riziko zadržení zásilky, které může v automotive znamenat i zastavení výroby. Představila rovněž využití AI a sledování zásilek pro včasné odhalování zpoždění a úpravu přepravních tras.

Dąbrówka Król mluvila o roli FedExu v dnešním světe logistiky. | Foto: Ján Brunčák
Z cenové soutěže pomáhá vlastní inovace
Samotné úspory podle dodavatelů dlouhodobou perspektivu nezajistí. Novák na příkladu JTEKT popsal posun od zavedených systémů elektrického posilování řízení, u nichž přibývá konkurentů, k technologiím steer-by-wire, senzorice a softwaru. Právě nové funkce a vyšší hodnota pro zákazníka mají firmě umožnit udržet se mimo čistě cenovou soutěž.
„Být efektivní a hlavně rychlý,“ zdůraznil Turňa další podmínku úspěchu. Zkracování vývoje a náběhu nových automobilů klade vyšší nároky na celý řetězec, současně však zvýhodňuje dodavatele, kteří dokážou pružně reagovat. Výjimečnost přitom nemusí spočívat jen v samotném výrobku, ale i v souvisejících službách nebo logistice.
Praktické příklady zazněly rovněž u umělé inteligence. Rosůlek připomněl využití strojového učení při optické kontrole ve výrobě. JTEKT připravuje propojení podnikových procesů, na něž má navázat využití AI například pro efektivnější výrobní plánování. Valient představil ambici zlepšit a zrychlit engineering s pomocí AI během tří let o 30 procent. V Porsche Werkzeugbau podle Turni vzniká vlastní AI agent pro podporu prediktivní údržby výrobních linek. Vedle přínosů ale upozornil také na nutnost chránit vlastní know-how.
Nová partnerství potřebují také dobře nastavené smlouvy
Širší evropský kontext doplnil Fermín López López, obchodní rada španělského velvyslanectví na Slovensku. Představil španělskou výrobní a dodavatelskou základnu, rozvoj elektromobility a investice do bateriového průmyslu. Připomněl také přítomnost španělských dodavatelů na Slovensku, odkud obsluhují automobilky v celém regionu. Prostor pro další spolupráci vidí ve výrobě komponent, bateriích a jejich recyklaci i ve sdílení technologických zkušeností. Vyjádřil také zájem podpořit účast dalších španělských firem na příštím ročníku konference v Olomouci. Partnerský program doplnil Ctibor Rajskub představením společnosti Takenaka a možností spolupráce s ní.
Právní rozměr dodavatelských vztahů otevřel Bruno Štefánik, partner Wolf Theiss Bratislava. Na pěti tematických okruzích ukázal, jak se do smluv promítají požadavky na prověřování dodavatelského řetězce, baterie a oběhové hospodářství, cla, odpovědnost za výrobky i kybernetická bezpečnost a data. Upozornil, že požadavky velkých zákazníků postupují řetězcem směrem k menším firmám, které potřebují mít odpovídající přístup k informacím od vlastních dodavatelů.
Důležitá podle něj není jen kvalita smluv, ale také jejich skutečné používání: zda partner podmínky prokazatelně přijal, kdo odpovídá za předávaná data a jak se řeší neočekávané náklady. Doporučil věnovat pozornost také ochraně know-how a rozdělení odpovědnosti. „Nerezignovat na řízení rizik,“ shrnul své závěrečné doporučení. I když dodavatel při vyjednávání neprosadí všechny požadavky, dílčí zlepšení jeho pozice má smysl.
Budoucnost stojí také na lidech a důvěře
V závěru dodavatelské debaty se pozornost vrátila od technologií k lidem. Novák vyzdvihl strategické myšlení, schopnost řídit změny a rozmanité týmy, které dokážou přicházet s odlišnými nápady. Rosůlek připomněl význam technického vzdělávání, ale také osobní komunikace a důvěry mezi obchodními partnery.

Lukáš Rosůlek, šéf českého Schaeffleru v diskusním panelu CEE 2026. | Foto: Ján Brunčák
Žilinské setkání tak vedle otevřeného pojmenování problémů přineslo i konkrétní zkušenosti s jejich řešením. Firmy mění zdroje komponent, rozvíjejí nové produkty a hledají cesty k rychlejšímu vývoji i efektivnější výrobě. Střední Evropa má na čem stavět. Udržet tuto pozici bude vyžadovat jak aktivitu samotných podniků, tak podmínky, v nichž se jim další investice vyplatí.
Druhý den patřil B2B jednáním, příští ročník přivítá Olomouc
Na konferenční diskuse navázal ve čtvrtek 12. listopadu druhý den věnovaný B2B meetingům. Ve třech blocích předem plánovaných obchodních jednání měli účastníci prostor představit své výrobky a kompetence, probrat konkrétní možnosti spolupráce a navázat nové kontakty. CEE Automotive Supply Chain tak i letos propojil sdílení zkušeností s příležitostmi k rozvoji obchodních partnerství.

Celkem se na CEE2026 uskutečnilo 385 B2B meetingů. | Foto: Ján Brunčák
Příští, jubilejní desátý ročník CEE Automotive Supply Chain se uskuteční 9.–10. listopadu 2027 v Olomouci v České republice.
Na úvod letošní konference účastníci minutou ticha uctili památku Ivana Hodáče, který byl s CEE Automotive Supply Chain dlouhá léta spojen jako moderátor a výrazná osobnost evropského automobilového průmyslu. Připomněli jeho schopnost propojovat lidi, zkušenosti i různé pohledy. Právě v tomto duchu pokračoval také letošní ročník.
Fotogalerie
Kontakt